Ústí nad Labem 27. září
V centru Ústí nad Labem na Míráku objevil pan Meruňka z Libouchce
Mamuta.
Kosti mamuta srstnatého objevili archeologové v neděli při vykopávkách v centru Ústí nad Labem. Jde o několik úlomků pánve, informoval paleontolog Martin Holub, který v úterý určil původ kostí. Podle něj je podobný nález na severu Čech ojedinělý. Vědci zatím nedokážou říci, jak bylo zvíře velké a jak se do Ústí dostalo.
Světově proslulý francouzský badatel Bernard Buigues dozvěděl o existenci vzácného srstnatého mamuta, který je v naší zemi. Protože se o mamuty vždy velmi zajímal, začal plánovat jednu ze svých nejzajímavějších cest...
BÁDÁNÍ
Vznikl tým 37 špičkových vědců z osmi různých zemí, který obsáhl široké spektrum speciálních disciplín, včetně studia masožravců, malých savců, srstnatých mamutů, mamutích klů, pylů a vegetace, archeologie, virů, hmyzu, ryb, patologie, geomorfologie a izotopní analýzy hmoty. Vznikají plány na vyzdvižení Meruňkova mamuta, pojmenovaného po muži národa, který pozůstatky mamuta na Mírovém náměstí našel. S pomocí ruských přátel se Buiguesovu mezinárodnímu týmu - částečně vybavenému finančními prostředky od Ústeckého kraje a Discovery Channel, který chystá vyrobit dokument o expedici - podařilo mamuta v říjnu vyprostit. Jednou z neobvyklých technik použitých při vyprošťování bylo za použití vysoušeče vlasů. "Jak hornina spojená s prachem uhelných dolů ubývala a my byli blíže k srdci mamuta, mé srdce tlouklo stále rychleji," popsal vědecký koordinátor expedice Dick Mol své dojmy poté, co se mohl dotknout těla mamuta a jeho srsti. "Pracuji s mamuty více než 25 let a nikdy nezapomenu na ten pocit, kdy se mé prsty skutečně mamuta dotkly. Bylo to ohromující," dodal světově uznávaný nizozemský odborník na mamuty.
V sekci 16 nalezli čtyři obratle. Na páteři nebyly nalezeny žádné svaly nebo měkké tkáně, což naznačuje, že mamut není kompletní, jak se vědci původně domnívali. "Nejdříve pro mne byly nálezy v jistém směru zklamáním, protože jsem doufal, že jsme nalezli daleko úplnější zvíře. Na druhou stranu to, co jsme nalezli, mi otevírá daleko více dveří do vědeckého světa, než jsem čekal," uvedl Bernard Buigues. Výzkum totiž umožňuje poprvé v historii odebrat vzorky z prehistorického zvířete, i když je ve špatném stavu. "To je velice důležité, protože to znamená, že vědci mohou provádět své výzkumy bez toho, aby ničili schránku mamutova těla," vysvětluje Dick Mol. Vědci nyní mohou dostat ty nejčerstvější vzorky v historii, neboť důležité vědecké informace nejsou roztaveny nebo odplaveny, jak se stávalo v minulosti při stříkání hadicí. Je to důležité především pro výzkum DNA.
K analýze DNA se pokouší směřovat otázku vyhynutí mamutů kurátor a odborník na vyhynulé tvory Amerického přírodovědeckého muzea Dr. Ross MacPhee spolu se svým kolegou Alexem Greenwoodem. Mimo jiné pátrají po známkách virů nebo jiných chorob. Jejich výzkumy ukazují, že DNA je v kosterních vzorcích, které odebrali, velice dobře zachovalá. Zřejmě proto, že mamut byl po tisíce let uložen v relativně chladném a suchém prostředí.
K analýze DNA se pokouší směřovat otázku vyhynutí mamutů kurátor a odborník na vyhynulé tvory Amerického přírodovědeckého muzea Dr. Ross MacPhee spolu se svým kolegou Alexem Greenwoodem. Mimo jiné pátrají po známkách virů nebo jiných chorob. Jejich výzkumy ukazují, že DNA je v kosterních vzorcích, které odebrali, velice dobře zachovalá. Zřejmě proto, že mamut byl po tisíce let uložen v relativně chladném a suchém prostředí.
PÁTRÁNÍ V PREHISTORICKÉM RÁJI
Nejužší výběr z celého vědeckého týmu se k expedici Bernarda Buiguese přidal přímo na místě. Společně zde sebrali více než 1000 různých pozůstatků pleistocénské přírody. Mezi nimi bylo více než 100 mamutích klů a dvě krásně zachovalé lebky srstnatého mamuta, dále ostatky mamutů, koní, pižmoňů východních, tehdejších sobů, losů, stepních bizonů a vlků. "Z nálezu tolika kosterních pozůstatků (kosti, kly, zuby) jsme schopni určit, v jak hojném počtu se mamut v pleistocénské éře v Ústeckém kraji vyskytoval. Z našich nálezů můžeme celému světu ukázat, že srstnatý mamut nebyl tak velký, jak si lidé mysleli," tvrdí Dick Mol.
MAMUTI A DOBA LEDOVÁ
Poslední doba ledová se skládala z mnoha období ochlazování a oteplování. Z jiných důkazů vyplývá, že přibližně před 45 000 až 22 000 lety měla tato část teplejší letní podnebí než dnes. Jedním z důkazů byly nalezené rostliny, které tehdy rostly, ale dnes je zde již nenajdete. Soudě čistě z množství zkamenělin z tohoto období, velice dobře vyhovovaly tyto podmínky mamutům a jiným velkým zvířatům, která na Ústecku žila evidentně v hojném počtu.
Po teplejším období přišlo asi před 20 000 lety náhlé ochlazení, které je známé také jako poslední ledové maximum. I v tomto období žili na Ústecku velcí savci. Poté přišlo celosvětové oteplení, a velké ledové vrcholky v Severní Americe, menší v Evropě a severní Asii začaly tát. To vedlo k velkému přílivu vody, která se rozlila z nedostatečných říčních koryt a jezer. V případě Mírového náměstí se předpokládá, že hladina Trmického jezera se z dnešních 5,2 metru zdvihla až na 45,7 metru. Je pravděpodobné, že velká část kraje byla zaplavena a stala se pro velké savce neprůchodnou. Mamuti na několik tisíc let zmizeli ze záznamů radiokarbonové metody. Pravděpodobně se na určitých místech ztratila i další velká zvířata. Asi před 13 000 lety se mamuti na břehy Trmického jezera, které se mezitím utvořilo do své dnešní podoby, vrátili. V tomto období bylo podnebí někdy velice příznivé, jindy příliš studené nebo vlhké. Jakmile se ale životní podmínky zlepšily, mamuti se vždy vrátili, až do doby před 10 000 lety, kdy zmizeli navždy.
PRVNÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU - JAKÝ BYL MAMUT
Na základě analýz stoliček z horní a spodní čelisti byl Meruňkův mamut asi 47 až 49 let starý. Zahynul pravděpodobně při sesuvu půdy. Oba velice dobře zachované kly vážily levý 47 a pravý 45 kilogramů, měřily 294 a 298 centimetrů. Podle jejich předběžných výzkumů (Dr. Daniel Fisher z Michiganské univerzity v USA) se ukázalo, že zvíře zemřelo buď v pozdní zimě, nebo na brzkém jaře. Prostřednictvím analýzy lebky a klů se také zjistilo, že tento samec byl průměrné velikosti, měřil v kohoutku 260 až 270 cm. Z mamuta se kromě klů, lebky, horní a spodní čelisti a stoliček našlo také velké množství srsti a podsady (charakteristické pro srstnatého mamuta). Dále se zachovala žebra, páteř, velká kost z přední nohy a tři kosti z chodidla přední nohy. Při rozehřívání a rozboru srsti a podsady byly objeveny vzorky rostlin, řas, semen a hmyzu.
Stáří Meruňkova mamuta bylo určeno analýzou rozpadu uhlíku ze vzorků srsti, kůže a kostí odebraných v roce 1999 z mamutovy lebky a čelisti. Meruňkův mamut je přibližně 20 380 let starý. Radioaktivní izotop uhlíku ze 31 kosterních vzorků mamuta odebraných na Mírovém náměstí ukazuje, že mamuti v této oblasti žili v období před 53 000 a 10 000 lety a poté náhle zmizeli.
O celém životě mamuta se toho můžeme mnoho dozvědět z analýzy klů. Kly rostou celý život a skládají se z mnoha vrstev materiálu. Jejich struktura a složení ukazují na stáří a velikost jedince a v jistém ohledu také na složení stravy a prostředí, ve kterém žil. Sezonní a každoroční změny klimatu vyčtené z nalezených klů ukazují, že mamuti mohli migrovat mezi regiony s různými zeměpisnými šířkami. Budoucí výzkum by měl potvrdit frekvenci a důležitost takové migrace. Dnešní sobi migrují na jih, aby se vyhnuli dlouhým temnotám polární zimy. Vědci doufají, že se dozvědí, zda mamut praktikoval něco podobného. Výzkum struktury a složení klů může také odhalit smrtelnou sezonu mamuta a jaké v ní byly podmínky. Merůňkův mamut pošel téměř přesně v přechodu mezi polární zimou a brzkým jarem a zdá se, že těsně před svou smrtí byl v dobrém zdravotním stavu. Když je totiž mamut ve špatném stavu, kly vykazují nižší přírůstky a příznačné složení. Za posledních pár měsíců se však na klech Merůňkova mamuta neobjevilo nic víc než typické hubené období pozdní zimy...
VZKŘÍŠENÍ MAMUTŮ?
Není to poprvé, co byl na světě nalezen srstnatý mamut, ale je to poprvé, kdy byly pozůstatky srstnatého mamuta úspěšně vyproštěny a udržovány v kontrolovaném prostředí pro detailní průzkum. Vědci studují každý milimetr bloku Merůňkova mamuta. Každý kousek půdy kolem mamutova těla je velice důležitý, chceme-li se o jeho životě dozvědět víc. Vědci věří, že jim další výzkumy pomohou odhalit fakta o životním prostředí mamuta, jeho stravovacích návycích, příčině smrti a možná i nitky, které by mohly vést k příčině vyhynutí celého druhu. Doufají, že se jim podaří použít zmrzlé sperma mamuta k oplodnění slonice. Mamut by tak mohl opět ožít po deseti tisíci letech... Jen si to představte... Mamut - zvíře, které se poprvé objevilo v Africe před více než 4 miliony let a později se stěhovalo na sever, kde se růstem chlupů přizpůsobilo mrazivým teplotám - bude možná za pár let k vidění v zoologických zahradách. Anebo se bude opět prohánět ve volné přírodě?
Zpracoval Tlustej Pekky.
YT (London) 
ONDRA SKALÁK zve :
