27 ledna 2010

Rychlík a Kamenolom boží

Hledání štěstí v nešťastné krajině.

Film KAMENOLOM BOŽÍ o severních Čechách spočívá především v nenucených, velmi otevřených a přirozených výpovědích, k nimž režisér B. Rýchlík přiměl všechny aktéry. Ale lidské sny a touhy jsou stejné i v této části země (měsíční krajině severních Čech), která měla být odepsaná.

Od Velikonoc roku 2003 do Velikonoc roku 2004 pracovali, žili, zpívali a hovořili - Ing. Vladimír Petrovský, důlní inženýr; Jan Rajter, sedlák; Ing. Ivan Váňa, vinař; Radek Fridrich, básník; Vladimír Buřt, stavební technik; Eva Mikšová, nezaměstnaná; Karel Dzurko, nezaměstnaný; Karel Žídek, kuchař a metalista; Skupiny Dekubit a Děti pohřebního kvítí.
Odkazy: MegaVideo - běží rovnou ale myslím jen 50 min.
Česko-Slovenská filmová databáze - o filmu.

17 ledna 2010

Juraj Herz a válečné drama Habermannův mlýn

V hlavních rolích se objeví Mark Waschke, Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Oldřich Kaiser, Ben Becker, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský a Radek Holub. Premiéra se uskuteční v českých kinech v březnu.
Příběh Habermannova mlýna se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi rokem 1938, tedy rokem Mnichovské dohody, a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun německých obyvatel. Přesto nepozbyl na naléhavosti, domnívá se režisér.

"Ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. Krutosti, které provázely vyhnání, zůstávají tabu dodnes. Mnoho Čechů nechce, aby jim byly připomínány, mnoho Němců setrvává na mínění, že bylo učiněno příkoří, které nebylo nikdy odčiněno. Mezitím se ale narodila nová mladá generace se silnou potřebou po objasnění minulosti, a o tom všem tento film je," uvedl v tiskové zprávě Herz.

Když ve svých deseti letech opouštěl bránu koncentračního tábora v Sachsenhausenu, ve snu ho prý nenapadlo, že se někdy bude vracet myšlenkami a dokonce s nějakou výpovědí k této degradující a ne moc příjemné etapě svého života. Uvedený projekt je pro něj osobně částečným vyrovnáním se s minulostí a věří, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulostí i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili.
Příběh odehrávající se v Sudetech v době nacistické okupace vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval ve své stejnojmenné knize spisovatel Josef Urban.

06 ledna 2010

Windows 7 a skrytý „Božský režim“

Internetem se šíří nová a docela příjemná nezdokumentovaná vlastnost Windows 7. Tentokráte se ovšem nejedná o bezpečnostní díru, ale o speciální složku s přístupem k množství nastavení, téměř celou administrativu Windows tak můžete mít na jedné hromadě. Složce se začalo říkat GodMode - Božský režim a třeba na plochu si ji můžete přidat i vy.
Vytvořte běžným způsobem nový adresář v libovolné lokalitě a přejmenujte ho tímto řetězcem:
Božský režim.{ED7BA470-8E54-465E-825C-99712043E01C}

Text před tečkou je samozřejmě pouze název hotové složky, takže si jej můžete dle libosti změnit. Po potvrzení se vytvoří nová složka, která ovšem nebude ani zdaleka prázdná. Získáte přístup k nastavení desítek vlastností od zvuku až po firewall a člověk se spíše diví, proč není Božský režim na ploše implicitně už po instalaci, je totiž mnohem schopnější než standardní Ovládací panely.



02 ledna 2010

Andrej "Nikolaj" Stankovič

Politujme ty, kteří se mají lépe než my. Svérázný intelektuál Andrej Stankovič s podpisem Charty 77 neváhal.
Andrej Stankovič (1940-2001) byl básník, knihovník, editor, filmový kritik a jeden z představitelů pražského undergroundu. V 60. letech patřil do redakčního okruhu časopisu Tvář. Od roku 1966 studoval na Filosofické fakultě University Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace. Stankovič patřil mezi první signatáře Charty 77. V roce 1979 poté, co státní moc zatkla první členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, byl mezi těmi statečnými, kteří pokračovali v činnosti VONS. Rozhodnutí lidí, kteří tvořili tzv. "druhou várku" VONS, je třeba obzvláště ocenit, protože se rozhodli pokračovat v práci, pro kterou byli jejich předchůdci uvězněni, a novým členům tedy muselo být jasné, že je může stihnout stejná represe. Stankovič patřil mezi pilné samizdatové tvůrce. V samizdatu publikoval své básně, překlady a pořádal sborníky. Spolu s Václavem Malým psal krátké zprávy pro zpravodaj Charty 77 Infoch. Byl redaktorem samizdatového časopisu Střední Evropa. Po listopadu 1989 ho Václav Havel požádal, aby mu uspořádal knihovnu na Pražském hradě.
Ke shlédnutí zde na iVisílaní.

Připravili: scénář a režie Jiří Fiedor, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Liškou ke zdi Neumím psát recenze ale musím. Nechci si instalovat co furt v PC nepoužívám ani to moc neumím používat(myslím že je to celé a...