22 září 2012

Představujeme vám člena Cykloklubu Bez-klubu

"Na kole kopřivy nevaděj," říká živnostník se srdcem cyklisty.

Foto: archiv Pekky G. - Text: tlj
Sedmapadesátiletý Pekky Grůber se kromě věčného neurotického potácení se životem, fotografování, poslechu mluveného slova a vysedáváním u počítače věnuje celosezónně taky cyklistice. I když jeho kolo neodpočívá, mezi jarem a podzimem a dostává od svého majitele pořádně zabrat - nestěžují si i když jsou už tak trochu oba dva jetý.



Z jakého města pocházíte?
Kolikrát jste byl v posledním týdnu na kole?
Vůbec, jsem tak trochu nach-chřipku, jak se u nás v Sudetech říká.

Kolik kilometrů jste za poslední týden (včetně víkendu) ujel?
Prosil bych další otázku.

Jaký typ kola máte?
Jezdím na krosovém kole.

Po jakém terénu nejraději jezdíte?
Po lesních cestách a necestách. Nejrači mám jestli to tak mohu říct "rozmrdané sudetské mlatovky" které vedou do měst a vesnic které už vlastně neexistujou. A taky když prší, nepotkáte na kole cestou skoro žádný blbý lidi, jen podobný magory jako jste sám.

Používáte nějaký sport-tester, cyklocomputer, GPS navigaci nebo GPS aplikaci v telefonu?
Ano, používám cyklocomputer a mapu. GPSku ale mám jí jen pro záznam(jezdit podle ní neumím). MP3 přehrávač s reprákama přidělaný na přední brašně na kterým poslouchám(tedy když jedu sám) čtený knížky a samozřejmě foťák.

Absolvoval jste v posledním roce nějaký závod?
Ne. Nejsem obecně soutěživý typ. Nebo vlastně jó, dělal sem na Vebrově chatě podporu Kopkova závodu 1000 Miles Adventure.

Jste spíš cyklista "závodník" nebo "cestovatel"?
Jsem spíše takový ten cykloturista ale chtěl by jsem povýšit jak píše ve svejch knížkách Honza Vlasák na "cyklotrempa" ale asi na to nemám. Na kopcích odpočívám, fotím a koukám do krajiny a taky tam nejradějí přespávám ve spacáku. Hlavně protože večer vidím jak den umírá a ráno se mě nad hlavou rodí novej a to mám rád. Jo málem by jsem zapomněl skoro každý rok jezdím Tour de Úštěk. Letos se jel asi 24.ročník ale je to závod z dílny multy-intoše ing. Vladimíra Dundra, dříve se víc chlastalo než jezdilo ale už se to s přibývajícíma léty obrací...

Takže nepokořujete žádné rekordy?
Ale ano, něco mám. S manželkou jme před 10 léty za 3 týdny objeli né teda úplně po čáře republiku, a s kámošema pře 5 rokama letadlem do Ženevy a přes Alpy na kole zpět. V mejch letecha a s mojí komplikovanou povahou je rekord pokaždý když se vykopu do sedla, myslím mého kola.

Kolik průměrně ujedete za rok kilometrů?
Zhruba tak 4 - 5 000 kilometrů.

Jezdíte raději sám, s přítelkyní (manželkou) nebo ve skupině?
S kámošema nejraději tak ve dvou ve třech ale většinou mě za cestu seklepou. Nejsem žádný Smolík, nejezdím rychle ale snažím se jet "na výdrž" a furt. Sám? Ač jsem se za ta léta naučil už být trochu tolerantní tak sám se sebou to dýl jak 2 - 3 dny nevydržím, pak s manželkou, která mě ovšem ujíždí a obrušuje hrot mé mužské ješitnosti tak že z něj i teče krev.

Posloucháte při jízdě na kole hudbu?
No to sem vám už opověděl. Prosil bych další otázku !

Proč ne?
Jak: Proč né. Posloucháte co vám vlastně odpovídám. Já jsem jen obyčejnej živnostník a né politik okresního formátu který dokola zvrací ty své otřepané plky. Zeptejte se mě na něco normálního.

Tak na co třeba. ...proč jste tak agresivní?
Hovno agresivní a ptejte se vy! Jste novinář né?...a sem většinou hodnej.

Jaké bylo nejzajímavější místo, kde jste v poslední době jezdil na kole?
S Mánesem na Keihaidě v Krušnohoří. S Domkem na Hradišti v Doupovských horách. Se Šífákem Durynským lesem jsme jeli do Čech starou hřebenovou cestou Kammweg - Rennsteig.

Máte své oblíbené místo poblíž domova?
Přejezdy přes Českosaské Švýcarsko na chatu ve Šluknovském výběžku, samozřejmě na kole. Tam jezdím, když se mi nechce nikam daleko.

Udržujete si svoje kolo sám, nebo spoléháte na cykloservisy?
Žádnou základní údržbu nedělám jen mažu řetěz a opravy na cestě, když to zrovna není prodřený ráfek, zvládám sám. Jinak jezdím k Johnnymu není to žádej šéf mechanik z národního družstva ale jezdí taky s brašnami po krajině a u toho trochu pochlastává, spřízněná píchlá duše.

Jezdíte na kole celoročně, nebo jen v sezóně?
Skočte si na cara! A vyprošuji si - už žádnou otázku !


12 září 2012

Můj oficiální mail Nečasovi - D.Ema

Ahoj,
Posílám ti co jsem poslal Nečasovi na jeho oficiální mail já. Ten mě teda vytočil jak klíště. Když budeš chtít jestli se ti to bude líbit, tak to klidně na ty svý stránky taky dej. Fotka je z Turecka ale hodí se... Ahoj Éma.

Vážený pane,

Vždy jsem Vás považoval na naší politické scéně za jednoho z mála slušných a kultivovaných politiků, který i když své předvolební sliby jako je například boj s korupcí až zas tak úplně není schopen splnit (zřejmě i díky řadě nepředvídaných skutečností a až obludným rozměrům korupce na všech úrovních státní správy), vystupuje jako opravdový politik, používá věcných argumentů a je dalek malosti, hulvátství a hysterii některých námi občany bohužel volených zástupců.


Jelikož jsem daňový poplatník a jako takový považuji Vás jako premiéra (nikoliv jako předsedu ODS), ale i ostatní politiky placené ze státních prostředků a to včetně pana prezidenta, tak trochu za své zaměstnance a není mi jedno, jak se lidé, kteří v demokracii zastupují běžné občany ve věcech státní správy i zahraniční politiky, prezentují na veřejnosti. Neboť jejich špatná a mnohdy i hloupá rozhodnutí pak vytvářejí dojem, že i jejich voliči jsou špatní a hloupí.

Přestože jsem si Vás až dosud vážil, Vaše vystoupení na brněnském veletrhu mě nutí změnit na Vás radikálně názor. Tedy pokud se veřejně za vaše, doufám že neuvážené, výroky neomluvíte.

Vážený pane, pokud Vám překáží statisíce mrtvých v Tibetu v hladkém obchodování s Čínou a zavírání kontroverzních kapel v obchodování s Ruskem, pak jen ukazujete jak malí jsme my Češi. Pochybuji, že by v Anglii byl někdo schopen veřejně prezentovat názor, že je třeba hloupé neustále mluvit o popravených dětech v Lidicích a Ležákách, neboť to neprospívá obchodu s Německem a naopak že by v minulosti v Německu někdo zakazoval hovořit veřejně o kriminalizování rockové hudby v bývalé ČSSR, neboť by to mohlo ublížit vzájemnému obchodování.

Nikdo Vás nenutí aby jste byl jako řadový občan aktivistou za osvobození Tibetu, či povinným fanouškem jakkoliv podivného vystupování ruské poblázněné tanagerské skupiny. Jako vedoucí představitel státu však by jste zřejmě neměl vypouštět do světa názory (jakkoliv ekonomicky možná i oprávněné), že nás vraždění nevinných a potlačování svobody projevu nějak ekonomicky poškozuje. Ekonomicky nás poškozuje především diletantství, neschopnost, osobní zájmy a korupce jednotlivých členů našich vlastních vlád za poslední dvě desetiletí a nezachrání nás ani poklonkování dvěma mocným ekonomickým subjektům tohoto světa, shodou okolností mocným díky krutým otrokářským neokomunistickým praktikám v jednom a postkomunistickým praktikám v mafií zcela ekonomicky ovládaném druhém.

Vždycky jsem se cítil být politickým příznivcem pravice, v minulém režimu jsem měl potíže se státním zřízením právě kvůli tomu, že jsem poslouchal jinou muziku a četl jiné knížky, než politické vedení socialistického Československa. 23 let po revoluci se dovídám z úst pravicového premiéra, že i dnes by možná nebylo až zas tak úplně od věci zakázat nahlas hovořit o některých tématech, protože to škodí obchodu. Pane premiére, je to naprostý nesmysl a Vy to víte. Kdybych to chtěl zveršovat tak přidám : a doufám že se omluvíte. Omluvte se obyčejným a mrtvým lidem v Číně a Rusku, pokud máte důležitou vlastnost politika (v naší zemi v politických kruzích takřka neznámou) a sice čest. A také nám, obyčejným občanům této republiky, kterým je líto, že jinde ve světě jsou zavíráni a nebo umírají lidé a je nám úplně jedno, že zaklínadlo moderního světa - ekonomika tím trpí.

Věřím tomu, že podobných a zřejmě mnohem tvrdších ohlasů jste dostal tisíce. Teď jen doufám, že až si to Vy sám a nebo některý z Vašich spolupracovníků přečtete, nepřijdou mě do týdne sebrat pro pobuřování a rozvracení republiky. V minulosti se mi to stalo několikrát.

PS : Děláte toho v posledku opravdu hodně, aby i zarytí pravičáci začali hledat ve svých srdcích sociální levicová zákoutí. A ne ta z vaší pseudolevicové kamarádky ve dvacetiletém vládnutí ČSSD.

Stále ještě v úctě a s pozdravem Eminger Dan.

Skorotická 352
Ústí nad Labem

11 září 2012

Luděk Staněk - Premiérovi

Vážený pane premiére,
dovolte, abych Vás předem tohoto dopisu ubezpečil, že proti Vám osobně nic nemám, a dokonce ani proti Vaší straně. Byť si myslím, že v ní na důležitých místech sedí pár pěkných hajzlů, ale tím se od ostatních stran nijak neliší. Takže, pojďme si to říct hned na začátek. Nic osobního, jo?

Díky tomu, že jsme si to vyjasnili, bych rád řekl, že úroveň pohrdání, kterou k vám momentálně cítím, je překvapivá dokonce i pro mne. A nesouvisí to ani s tím, že jste předsedou vlády, o které nemám vůbec nejlepší mínění, což říkám jako člověk, který se na jejím zvolení podílel … Ne, ok, kecal jsem, teď když, nad tím přemýšlím, je to vlastně dost osobní.

Víte, chápu Váš projev na zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu jako veskrze politický. Jste člověk, který celý svůj dospělý život nedělal nic užitečného, pokud za něco užitečného nepovažujeme politiku. Vaše vzdělání není také, poměřováno dnešními měřítky a zcela objektivně vzato, nic moc. Máte předrevoluční titul RNDr. z oboru, kterému jste se už později nikdy prakticky nevěnoval. Váš rozhled je omezený, nenašel jsem nikde zmínku o tom, že byste se od roku 1992, kdy jste se stal kariérním politikem, někde nějak zásadním způsobem dovzdělával.



Asi jste nikde moc i sám o sobě necestoval a troufám si tvrdit, že posledních dvacet let je hlavním zdrojem Vašich informací o světě nějaká forma novinových výstřižků na dané téma plus stránky domácího zpravodajství v novinách, kde jste hledal hlavně zmínky o sobě. Prostě nic jiného než politiku, hlavně domácí, neznáte. A nemáte.

Takže - vlastně by mi Vás mělo být spíše líto. A u toho by asi zůstalo, kdybyste nepoužil ve zmíněném projevu termín "dalajlamismus". Chápu, chcete být kámoš na Hradě, a protože o věci nic nevíte a nic si o ní nemyslíte a řekli Vám, že budete mluvit před průmyslníky, zkusil jste to, co umíte a na co máte. Tedy jako cvičená opice napodobovat hlášky Vašich chytřejších kolegů. A protože mluvíte s průmyslníky, říkat jim, co chtějí slyšet. Ale víte, pane premiére, oni to neslyšeli jen oni.

Rád bych Vám, pane premiére, řekl, že Vaše poznámky o "dalajlamismu" považuji za ubohé, hnusné, nízké, hloupé, nevzdělané a trapné. A stejně nazírám i Vás. A je mi hluboce trapné, že něco jako Vy, osoba bez přesahu nejen intelektuálního, ale i lidského může dnes být premiérem země, kde žiju. A hluboce, ale opravdu hluboce se stydím, že jsem Vás spolupomáhal zvolit. Nejde teď jen o to, že bychom měli rozdílný názor na otázku Tibetu. Ostatně, ani můj názor není jistý a přesný.

Nevyvěšuji nikde vlajky, chápu, že Tibet je součástí Číny a jeho historie a kultura byly dnes už nevratně změněny, mimo jiné infrastrukturou, kterou Čína vytvořila. Možná není cesty zpátky, možná nemá smysl o tom ani přemýšlet, možná je Tibet jen folklór pro salónní levičáky v Evropě. Ale i kdybyste si to myslel, čekal bych, že minimálně zaznamenáte, že ten "dalajlamismus", o kterém s takovým pohrdáním mluvíte, už letos vyprovokoval přes dvacet mnichů v samotném Tibetu, aby se upálili na protest proti tomu, jak je s jejich zemí a kulturou zacházeno. Nečekám, že proti tomu bude moje vláda protestovat. Speciálně pokud je v jejím čele někdo, jako jste Vy.

Nečekám, že to budete brát v potaz nebo se tím zabývat. Ale mám, sakra, právo čekat od předsedy své vlády, aby to alespoň věděl a vůči těmto lidem, "dalajlamistům" v tom zjevně nejvroucnějším smyslu slova, se nechoval jako necitlivé prase.

Víte, pane premiére, tedy Vy to asi spíše nevíte, ale prostě jsou lidé, kteří dokáží pro své přesvědčení udělat opravdu hodně. Nemusíte s tím přesvědčením souhlasit, stejně jako s ním někdy nesouhlasím já, můžete být i proti formě, kterou své přesvědčení dávají najevo. Ale nevidím důvod, proč byste měl právě Vy, muž který v životě objektivně vzato nedokázal mnoho, jejich snahu a oběť zesměšňovat. Na to opravdu nemáte.

S pozdravem
Luděk Staněk

10 září 2012

Urban Zdeněk - kniha

Moje (nejen) blbé dvacáté století.

Nebo také Obrázky ze života
Výtvarník Z. Urban (* 18. 2. 1935)

Vám představuje dokumentární komiks(jak už jsem uvedl na tomto blogu) ze svého života, ve kterém se dovíte jak mu to šlo ve škole nebo s holkama a jaký život prožil. Kniha vznikala v letech 2008 - 2012 a panu Urbanovi se zde osobitým způsobem podařilo zachytit a namalovat atmosféru od první republiky až do zacinkání klíčů na náměstích.


Možno zakoupit za 140.- v Infu a Archívu města Ústí nad Labem.

Liškou ke zdi Neumím psát recenze ale musím. Nechci si instalovat co furt v PC nepoužívám ani to moc neumím používat(myslím že je to celé a...