Na tom Facebooku na mě vyskočila 3 roky stará vzpomínka 

Když se jezdilo do Prahy protestovat proti Babišovi s uživatelem Martin Merunka.

Když jsme jeli po demonstraci dom a za Milešovkou zapadalo slunce, tak nadával "že nevidí a že mu TO svítí do vočí" potáhnul si ze čtvrtý za jízdy ubalený cigarety a s výfukem kouře povídá:

Meruna: "...tam sem taky nebyl, je to moc dokopce".

Já: Oponuju že ty výhledy stojí zato a stojí tam i hospoda…

Meruna: Přerušil mě skokem do řeči ...že ví i o jedný narovině...

Pro Mlady. Ne teť je svoboda, všechno je složitější. Já sem votom mluvil s Martin Merunka v autě když jsme jeli po dálnici domů, tenkrát si měl džiny a vlasy(opozice) nebo (kolaboranty) svazu mládeže pak ještě sortu sportovců, trempů a možná ještě něčeho. Dobře poznat byli na rozdíl od NovoVlňáků(úředníci co si po šichtě nasadili černý brejle, něco jako vy teď), Pánkáči s čírama.

A v autě za jízdy řeč nestála.

Já: Chartu jsme taky nepodepsali sráči, co?

Pustil volant až sem se lek ale jen si za jízdy ubalil další cigáro, zapálil vyfoukl kouř...

Meruna: Podepsal sem Několik vět.

Já: Kdy? Před Zagorkou nebo poní.

Meruna: To nevím ale četli moje méno na Hlasu Ameriky. Byl už 80sát9evátej. Potách - Vyfouk ...ale udělal sem všechny Staromáky a s tebou dvakrát Václavák.

Myšlenky sme separovali od slov.

Merunka: Potáhnul ...chceš si ubalit.

Já: Ne.

A vyšumělisme... Asi víc k tomu nemám.

 

Zpěvák

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let kdy jsem na Ústecku v umění nejvíce pracoval s fotografií ale byl též i Solovej zpěvák. Měl jsem v repertoáru dvě stěžejní skladby:

První:

Co nato John Akii-Bua, popěvek nebo spíš výkřik na počest Ugandského olympijského vítěze na který sem sám donekonečna odpovídal - Hua, hua hua… v nespecifikovaném počtu sloh a odpovědí. S touto skladbou, kterou jsem mohl hostovat s jakoukoli kapelou různých stylů od Dechovky, Bigbít k Nové vlně až po Punk - bez zkoušek. Nebo také zcela samostatně, s kamarády či jinou veřejností při přechodu z jednoho kulturního zařízení kde dohráli a zavírali do druhého kde ještě točily.

---

Diváky byli náhodní chodci, řidiči soukromé a veřejné dopravy i hlídky VB(zkratka veřejná bezpečnost - nyní policie).

Druhá:

Kolaborace-Destrukce, kvůli které to vše píšu, i ta předběhla myslím dobu až do současnosti. Také s s touto skladbou jsem mohl hostovat jakoukoli kapelou bez zkoušky ale bylo to o dostěší. Musím zde připomenout dvě památné vystoupení. V M-klubu Svazu socialistické mládeže na Mírovém náměstí s kapelou Základní Pištora roku 1983, tam jsem je naučil razantnímu zpěvu do té doby jen kuňkali. Také tam přivedl ke zpěvu dnes světoznámého herce Leoše Nohu který se odstěhoval pak do Prahy a tam dodnes hraje ale i zpívá s kapelou Hovno, nebo jak se ta kapela jmenuje.

To druhé již ve svobodné době devadesátek plné eufemizmu na jedné z Besed Českomoravského podpůrného spolku v Božeticích, společně v duetu s Romankou Němečkovou(Invalidní důchod?), půvabnou ale slabou ženou která mě nedokázala odehnat od mikrofonu do kterého jsem po introvertním vykřičení písně za překvapeně nevěřícného pohledu zvukaře i foukal do tohoto mikrofónu a následně ho ze stojanu odlomil.

Toď vše nad dočasně přerušenou pěveckou kariérou až do roku 2014 kde mě Fred zlanařil do Antona G. To je ale už jiná písnička.

Selfíčkaření z minulého století

Když jsem byl mladej a to už je dávno tak se skoro nesmělo nikam jezdit, nejdál do Brna a tak se sedělo v hospodě nebo u někoho na baráku či zahradě, pípa byla hluboko zabodnutá v hlinikovém sudu, kouřilo se(tráva né to sme se báli a skoro stejně nikde žádná nebyla) a povídalo do toho pokaždé řvala hudba z magnetáku protože z rádia mluvil jen Štrougal, Husák nebo jinej fodbalovej reportér a když to šlo tak vždycky hořel oheň. Na stole a zemi se vedle zavařovaček a půlitrů ze kterejch se to pivo pilo váleli věci osobní, cigára, magnetofonový kazety, LPíčka, frťany a teď to příde i fotáky. Nikdo se vo nic nebál protože jsme měli všichni stejný velký hovno a jak někdo něco měl tak to věděli všichni.

---

Žádný velký značky těch fotáků spíš rusky sračky, bakelitová Smena ten byl nepočetnější protože stál 3kila, Ljubitěl a machři měli Kijev(ten vážil kila dvě) nebo z NDR Praktiku jako já. S přibejvajícím časem a společenskou rozjuchaností jsem hlavně na návštěvě či ještě lépe na významném dnu hostitele votevřel včechny dárky(jen kořalky) a rovnou se s flašky napil, dostaval sem mena že sem prase a dobytek aže se to nedělá většina neřekla nic jen pohrdala, nebo mávla rukou co mě i když si to už tak nepamatuju asi ještě víc nasralo protože sem potřeboval bejt středem pozornosti (dneska už míň) a když mě někdo větším výkonem přebyl tak většinou už vyklidněnej sebral nějakej ten foták a nestřežen se vyfotil, někdy nejen obličej. Fotáky tenkrát měli film větsinou na 36 obrázků nebo na 12 a film se musel nechat vyvolat v prodejně a většinou jsme si hned nechali udělat od každého snímku jedem papírovej obrázek. Ty vole cos tam dělal víš jak na mě v tom krámě koukali a že můžu bejt rád že to nedali rovnou fízlákům, byla jedna z prvních vět co jsme se znovu potkali. Později sem si filmy a fotky dělal sám v temný komoře když sem nešel do práce a měl chodit ale za bolševika dělal jen horník jinak skoro nikdo nic. Vot tý doby teda dělám ty SELFÍČKA i když se to tak dřív neřikalo. Píšu to proto že mě dneska přišlo jedno z osumdesátýhopátýho z Prahy od Zena.

Rockpalast

Nejdřív navohejbat a svařit z ukradenejch trubek v práci televizní anténu. Na střeše jí přidělat na stožár a nasměrovat na Západní Německo, zvlášť na tuneru naladit Baern3(i tam byla potřeba samostatná anténa jen ve vodorovný polarizaci - stejný postup s výrobou) a do baráku vpustit "Mařeny" z Ústí a Litoměřic(někerý sem viděl poprvé). 2x za rok(většinou říjen a duben) pustit z Kolína nad Rýnem Rockpalast a čekat, že se přijdou podívat i fízlové. Poprvé, aspoň v televizi uvidět ZZ Top, Patti Smith, VHO, Grateful Death, Wintra a spoustu dalších a u toho chlastat, hulit, pospávat, řičet nadšením, či jinak se kulturně vzdělávat než se třeba i nad ránem rozednilo.

---

Obraz se průběžně ztrácel či šuměl byl to analogovej dálkovej příjem, možná pracovaly i rušičky. Pro komouše to bylo ideologicky nestravitelné. Nejlíp to šlo, když byl velkej smog a mlha to jsme měli radost i krásnej černobílej obraz. Jindy to jen(když se venku dalo dýchat) šumělo a občas tam vlítnul na pět či deset minut obraz, ale zvuk z FM rádia-tuneru šel živě k naší radosti furt.

Kdo by se z nás tenkrát nadál že zhruba do deseti let budou Rolling Stones hrát na největším stadioně na světe u nás v Praze.

Važme si svobody zvláště v této době kdy je opět potřeba se svobody zastat a naplno jí chránit. Ptejme se proč nás znova chtějí "ochránit" nebo rovnou vypnout!

Pekky.

Odkazy z Rockpalástu:

Rockpalast Archív - http://www.rockpalastarchiv.de/rn.html

ZZ TOP - https://www.youtube.com/watch?v=pN69GC2amTg&list=PLLtLECfTpR3HGXA46JiCfnGPfwxH3-kWO

Patti Smith - https://www.youtube.com/watch?v=BMOCpqZwBAo

Johnny Winter - https://www.youtube.com/watch?v=na3rLYU2-Do

Rory Gallagher - https://www.youtube.com/watch?v=nKsf_4vqp0k

Grateful Death - https://www.youtube.com/watch?v=4Dd9BDpLWJY

Oliver Perry Smith

...byl asi velkej machr !

Před První světovou válkou se hlavně v Saském Švýcarsku objevil horolezec z jiného kontinentu ale byl spíše jak z jiné planety. Jmenoval se Oliver Perry Smith(*11.10.1884). Přijel za matkou do Drážďan v roce 1902 z Filadelfie v USA a stala se z něho legenda.

Ve škole na místní Technice se Oliver seznámil s místními lezci a velmi brzy po svém příjezdu začal "škodit" v Sasku, což mu zůstalo až do jeho 28 let, kdy lezení pověsil na hřebíček.

---

Jak vzpomíná Albert Kurze v ročence Jahrbuch für Turistik, 1954: "První květnovou neděli roku 1902 jsem s kamarádem lezl na věž Hinterer Ganskofel, když tu na mě z komína vedoucího na vrchol dolehne gejzír nadávek a hekání namixovaný slovem "goddam". Po několika minutách z komína vylezl mladík, chvíli váhal, pak nás pozdravil a sedl si vedle nás na polici pod vrcholovou stěnkou. Hoch měl na sobě okované boty, anglický sportovní kostým a široký klobouk.

Vysvětlil nám, že v těch botách vrcholovou stěnku sólo nezdolá, tak jsem vylezl na vrchol a nabídl mu druhý konec lana.

Představil se jako Oliver Perry Smith z Filadelfie a říkal, že zde trénuje na výstupy v Alpách…a tak začalo jedno velké horozeleckého přátelství. Každou neděli jsme pak jezdili lézt společně.

O další akci je dochovaná zpráva z dopisu příteli Fehrmannovi z roku 1908. Perryho slovy, komentujícími prvovýstup na věž Haupt Drilling: "Hoyer stál vedle hladkého žlabu, Hünig na jeho ramenou, zatímco já jsem z boku Hüniga nadzvedával, až konečně dosáhl na chyt a překonal tak obtížné místo. …Následoval traverz vpravo a 5 metrů nahoru…Hünig již zkušeně lezl po mojí ruce, pod vrcholem se však objevily potíže a on spadl na moje záda, ve vzduchu se přetočil, trefil hlavou skálu. Krev tekla proudem, zabarvujíce pískovec do ruda. Za chvíli se Hünig posadil na polici a proklínal Boha a svět vůbec…bylo jasné, že vrchol musím zdolat já, zvláště když pod věží bylo početné obecenstvo z drážďanského lezeckého oddílu Schwarzer Komin, jehož někteří členové nesli černou vlajku se smrtkou - znakem jejich oddílu. Po mnoha pokusech a zatlučení kruhu jsem o půl třetí stanul na vrcholu a vztyčil naši vlajku. Dobral jsem své spolulezce a musím říct, že bez nich by tento výstup nebyl možným. Věž je 31 metrů vysoká, mnohem vyšší než jsem myslel a konečně jsem zavřel hubu Löschnerovi." (Paul Löschner byl tehdy jedním ze špičkových lezců, který se o výstup na Haupt Drilling pokusil dříve a shledal to neslezitelným.)

Fehrmann na svého kamaráda vzpomíná: "Perry-Smith byl nejsilnější osobností, kterou jsem kdy potkal. Měl talent dělat věci monumentálně… ať už šlo o hledání prvovýstupů ve skále či v ledu, či noční rallye s jeho Bugatti, popřípadě v přátelských pitkách. Nebyl rozhodně svatým a ani jím být netoužil. Pouze málo lidí opravdu vědělo, že pod jeho někdy drsnou šlupkou bije ušlechtilé srdce."

Oliver se za volantem svého Bugatti. Vedle něho sedí přítel Rudolf Fehrmann.

Vybrané Saské(G.T.) výstupy Perryho:

1. března 1903 vstoupil na saskou scénu Oliver Perry-Smith společně s Albertem Kunzem svým prvním prvovýstupem na Falkenstein cestou Kunzeweg IV.

19. září 1905 Oliver dělá stoj na hlavě na vrcholu Barbariny poté, co byl první, kdo jí vylezl...

27. května 1906 první výstup na Jungfer - "Alter Weg" VII. Je to první cesta ve stupni VII (UIAA VI-), dnes spíše za šest, díky erozi chytů, D.E. - ale pozor, z police je to ke kruhu (jedinému na cestě) sakrametsky daleko.

24.červen 1906 výstupem "Perrykante" VIIb na Spannagelturm v Bielatalu poprvé dosažen stupeň VIIb (VI UIAA). Opět O. Perry-Smith, tentokrát s Arthurem Hoyerem.

3. září 1906 další, tentokrát spárové VIIb - "Südriss" VIIb na Dreifingerturm - Rudolf Fehrmann a Oliver Perry-Smith.

9. září 1906první výstup na Teufelsturm - "Alter Weg VIIb (VIIc)" čtveřicí Oliver Perry-Smith, Walter Hünig, Arthur Hoyer a Rudolf Fehrmann. Ve své době považován za nejobtížnější výstup. Je to i nejtěžší prvovýstup Perryho Smithe. D.E. - Mimochodem je to velmi nebezpečná cesta, málo lezená, všichni raději při výstupu na tuto monumentální věž volí těžší cestu Talweg VIIIa. Výstup vedl sedmnáctiletý Walter Hünig, spolulezci mu byli Oliver Perry-Smith a W. Baudisch.

Někdy překvapoval kamarády kanadskými žertíky přestože byl Američan, třebaže na vrchol věže potajmu vynesl kolo. Tak ho v roce 1912 na fotografii zachytil Walter Hahn.

Další neuvěřitelné kousky:

Vylezl ve své době jako jediný na světě Matterhorn 13 krát - jednou ve tmě.

Bez jištění vylezl na Eiffelovku.

Během zimy v Evropě, zpropagovával lyžování a stal se první americký mezinárodní lyžařský šampion. Vyhrál rakouské skokanské a běžecké tituly v roce 1914.

Byl jednou zatčen za opíjení a narušování pořádku v obci Bad Schandau. G.T. - V roce 1907 byl na tři měsíce internován na zámku "Sonnenstein" . V amoku ohrožoval své okolí pistolí, demoloval nábytek a vše v okolí. Po zatčení v Bad Schandau ale uprchl z cely. Byl deportován do USA ale vrátil se.

Vlastnil Bugatti se kterým jezdil ďábelsky rychle nejen do skal, ale po celé Evropě. Několikrát se proto dostal s policií do velkých potíží.

Do USA se vrátil před První světovou válkou v roce 1914 se svou ženou Agens a tříletým synem Illkem a do Saska se již nikdy nepodíval. Své syny od lezení odrazoval slovy, že je to příliš nebezpečné, a podporoval je v lyžování.

Jak řekl jeden z dnes již stovky nestorů Labského lezení, Dan Eminger: "Jaktože o něm ještě Hollywood nenatočil film !"

Zemřel v 13. května 1969. Čest jeho památce !

11. 2. 2015. sestavil: Milan Pekky Bouška.

Doplněno od: Eminger Dan(D.E.) a Gerhard Tschunko(G.T.) další - Komentáře k článku.

Videa Moje

Další mé videa - https://www.youtube.com/user/pekkky/videos?shelf_id=1&sort=dd&view=0

Co sem dělal v 80letech minulého století.

No byl socializmus tak jsme do práce moc nechodili, tak dvakrát-třikrát za tejden. Odvážnější se různě flákali po městě a koukali aby je(nás) neviděl mistr nebo nějakej práskač.

Taky se mě stalo že mě ujel vlak v 6.50 hod. do Děčína a musel jsem bejt tedy taky odvážnej v Jircháříh mě potkal Vlasta Machek kerej mě vzal než prej pojede další vlak do bufetu Interhotelu Bohemia. V bufetu měli konzumací lístky s barevným pruhem který se třeba po sto lidech měnil. Udělal jsme tam každej asi deset desítek a protože tam nebyl záchod ale jen umývárna tak jme si chodili ulevovat tam vždycky jeden držel kliku a druhej jak se nespisovně říká - chcal. Tohle slovo napsaný vypadá strašlivě ale takle se tu prostě mluví.

---

Za výčepem se tam v tý době jako výčepní snažil uchlastat Pepa Kadeřábek(naštěstí mu to nevyšlo) který tam dělal brigádu a někdy čárku do konzumačky napsal tak že se hrot propisky lístku ani nedotknul ale čárku jako psal. Za socializmu se taky kradlo ale tak nějak i obráceně, no ještě se to tak nějak neumělo... Ve dvě hodiny odpoledne paní za pokladnou říkala kde jste to vzali - jako ty konzumačky, protože barva od rána byla už třetí. No a my že tady. Kroutila nevěřícně hlavou brumlala že ty mladý maj teda držáky ale uvěřila a pod tíhou argumentů že už musíme na záchod, nás s kasírovala. Z Bohémky se chodilo se tenkrát na nejbližší veřejný hajzl před Mikulovskou vinárnu(dnešní Rychta).

No nebo sem byl doma zavřenej v temný komoře a dělal fotky a nebo taky z těch fotek pak vyráběl placky s Pražským výběrem. To se v zubní laboratoři vyžebral průhlednej "Dentakryl" doma se rozmíchal a na otočenej hrneček dnem vzhůru (proláklina se vymazala olejem ze Setůzy) se nalil do toho se ponořila fotka zmenšeného ofoceného obalu od singlu(malá gramofonová deska) zalil další dávkou průhlednou hmotou a do toho se vrazil zavírací špendlík a pak se počkalo až to ztuhne a bylo punkrockově hotovo. Takovej placek sem udělal třeba 20 kusů a rozdal to kámošům a protest proti režimu byl hotovej i bez podpisu Charty nebo jiných podpisových ilegálních pamfletů kerý sem se stejně bál podepsat i kdy by sem se k nim dostal. Výsledek jsem po třiceti letech našel doma tak si to můžete prohlídnout.

No nebo sem potkal zajímavého pána který vyprávěl věci v tom socialistickým informačním embargu tak zajímavý že mě rozum zůstal stát a taky protestoval a na just sem do práce taky nešel. Neznáte ho někdo, nebo nevíte kdo by to mohl bejt ?

No a je hotovo, nebo jak říká jeden mistr kovářskej - hotovíčko!

Na dřevo

Cesta

Dopadla dobře jen z Lobendavi jsem zapat do škarpy ale hodnej pám nás s vytunigovanim autem vytál.

Polní cestou na chatu sem moc už jed nechtěl ale Mánes řikal že dobrodřužství neni nikdy dost a tak se jelo - no mrkněte se a sem teda hodně nadával tak že si ucpěte uši.

Čtyřiadvacetihodinovka z podzimu do zimy byla patřičným užíváním dobře vyfutrována.

Zaniklé obce na Děčínsku a Litoměřicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Děčín a Litoměřice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklé obce.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.

---

Okres Děčín (Bezirk Tetschen)

Obce, osady, samoty:
Arnoltický Bor (Arnshaide), Bergbauer (Bergbauer), Cihelny (Ziegelhütte), Čáslav (Tschiaschel), Dolní Žleb - část obce (Nieder Grund an der Elbe), Flietlův Domek (Flietelhäusel), Fukov (Fugau), Gutschengel (Gutschengel), Harrachov (Harrachsthal), Hely (Nassendorf), hřbitov Weinbrunn (Friedhof Weinbrunn), Hřensko - Hotel Deutsches Haus (Herrnskretschen - Hotel Deutsches Haus), Hřensko-hřbitov (Herrenskretschen-Friedhof), Jetřichovice-Felsenkeller (Dittersbach-Felsenkeller), Jetřichovice-Fiedlers Weinschank (Dittersbach-Fiedlers Weinschank), Králův mlýn (Königsmühle), Krümmerwandbaude (Krümmerwandbaude), Kunratice (Kunersdorf), Lázy (Lasy), Lipová (Hainspach), Liščí (Röhrsdorf bei Hainspach), Malé Stínky (Klein Zinken), Mlýn a celnice v údolí Suché Kamenice (Dürr-Kamnitz), Netterskope (Netterskope), Nová Víska (Neudörfel), Nová Víska (Neudörfel), Nový Fukov (Neue Fugau), Nový Svět (Neue Welt), Nový Svět (u Hor. Podluží) (Neuweld (zu Obr. Grund)), Popovičky (Popendőrfl), Ptačí (Vogelgesang), Roubený - Celnice & Hostinec (Raupenberg - Zollamt & Gasthaus), Severní (Hilgersdorf), Skřivančí (Lerchenthal), Skřivánčí Pole (Neu Lerchenfeld), Skrytín (Skritin, Skřetín), Sluková (Schneppendorf), Srbská Kamenice-nástupiště Ferdinandovy soutěsky (Windisch Kamnitz), Stará Studánka (Altschönborn), Světlík (Lichtenberg), Velké Stínky (Gross Zinken), Veselíčko 1.díl (Freudenheim), Zadní Doubice (Hinterdaubitz), Zadní Jetřichovice (Hinterdittersbach)

Objekty:
Birkenbaude (Birkenbaude), Botzenschenke (Botzenschenke), Bratrský oltář (Bruder Altar), Brtnická chata (Zeidlerhütte), Brtníky - hostinec Weber (Hütters Gasthof Weber), Brtníky - Pruský dům č.p.117 (Preußenhaus), Brtníky-kostel sv. Martina (Ziedler-Kirche hl. Martin), Bynovec - zámek (Binsdorf), Chata u Hadího pramene (Chata u Hadího pramene), Chmelnice - lázně (Hopfengarten - Bad), Černý mlýn (Schwarzmühle), Dolský mlýn (Grundmühle), Edelgrund (Edelgrund), Fichtel Schänke - hostinec (Fichtel Schänke - hostinec), Hájovna (Försterei), Hantschberg (Hantschberg), Hessova bouda - Tvarohová šenkovna (Quarkschanke), Hostinec u Modré Hvězdy (Gasthof zu Blauen Stern), Hotel Burza (Hotel Börse), Hřensko-Hotel Herrenshaus (Herrnskretschen-Hotel Herrenhaus), Hübelova továrna a akvadukt (Hübelova továrna a akvadukt), Huntířov - kostel sv. Jiří (Güntersdorf - Kirche Hl. Georg), Jáchym (Joachimsberg), Jägerhaus (Jägerhaus), Jedlová (Tannbusch), Jetřichovice - hostinec Michelshof (Dittersbach - Gasthaus Michelshof), Jetřichovice - statek (Dittersbach - Bauerhof), Jitrovník - Vogelova bouda (Jüttelberg - Vogelbaude), Johann Herschel - výroba umělých květin (Johann Herschel - Kunstblumenfabrik), Josef Kunert & Söhne - kovové a kancelářské zboží. (Josef Kunert & Söhne - METALL UND BÜROWARENFABRIK), Kamenická Stráň - Kesslerův hostinec (Kamnitzleiten - Kesslers Gasthaus), Karlovo údolí (Karlthal), Kinského vyhlídka (Kinského vyhlídka), Knížecí - Fürstenwaldský Mlýn (Fürstenwalde - Fürstenwaldder Mühle), Kostelní cesta (Kirchsteig), Krásná Lípa - starokatolický kostel (Schönlinde - altkatholische Kirche), Krásná Lípa - vila Hirsch (Krásná Lípa - vila Hirsch), Krásný Buk - Jägrova továrna (Schönbüchel - Jägers Wirkwarenfabrik), Kunratice - továrna Čechie (Kunnersdorf - fabrik Böhmerland), Kunratice u České Kamenice-hřbitov (Kunnersdorf-Friedhof), Kyjov - Dixův mlýn (Khaa - Dixsmühle), Kyjov - hostinec v Kyjovském údolí (Khaa - Gaststätte Zur böhmischen Schweiz ), Lázně svatého Josefa (St.Josefs bad), Lesní výroba v Českém Švýcarsku (Lesní výroba v Českém Švýcarsku), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesovna u Sněžníku ( Das Waldhaus bei Dorf Schneeberg), Líska-hřbitov (Hasel-Friedhof), Merboltice - rozhledna (Mertendorf - Aussichtsturm), Merboltice-kostel sv. Kateřiny (Mertendorf), Mezní Louka piket a srub na Karlshausu (Rainwiese piket), MIAX - Max Grohmann & Co. KG, pletárna (MIAX - Max Grohmann & Co. KG), Myslivna (Försterei), Nádraží Děčín - východ (Tetschen Nordwestbahnhof), Nová Oleška - kostel Nejsvětější Trojice (Neu Ohlisch - Kirche ), Pastevní vrch - hostinec Hubertus (Hutberg - Hubertusbaude), Penzion Annaberg (Penzion Annaberg), Pirschkenbaude (Pirschkenbaude), Pitschův mlýn (Pitschmůhle), Plissenbaude (Plissenbaude), Poplužní dvůr Ostrý (Meierhof Scharfenstein), Prostřední Žleb - hřbitov (Mittel-Grund - Friedhof), Račí mlýn (Krebs Mühle), Rumburk - východní strana náměstí (Rumburk - východní strana náměstí), Růžová-hřbitovy a evangelický kostel (Rosendorf), Růžovský vrch - rozhledna (Rosenberg), Rychnov - kostel sv. Bartoloměje (Reichen - Kirche), Skřivánčí vrch (Lerchenberg), Starý mlýn (Starý mlýn), Stoliční hora (Quaderberg), Studenec-Kinského chata (Kaltenberg-Kinske baude), Studený - hřbitov (Kaltenbach - Friedhof), Šluknov - pivovary (Schluckenau - Brauerei), Šluknov: Rudolf Weber dědicové (Sluckenau: Rudolf Weber´s Erben), Špičák (Spitzberg), Šternberk u Brtníků (Sternberg bei Zeidler), Švýcarský dům (Schweizerhaus), U pěkné vyhlídky (Zur schönen Aussicht), U pramene Mandavy (Die Quelle Mandau), Valkeřice - kostel sv. Barbory (Algersdorf - Kirche), Velký Chlum - hostinec a hotel (Kolmener Kippe - hotel und restauration), Verneřice-Boží vrch (Wernstadt - Gottesberg), Veselé pod Rabštejnem-nádraží (Freudenberg), Větrník (Windmühle), Všemily - hřbitov (Schemel), Vyhlídka (Butterberg), Wäberův mlýn (Wäbermühle), Wolfsschlucht (Wolfsschlucht), Zimmerova pila (Zimmerova pila)

Okres Litoměřice (Bezirk Leitmeritz)

Obce, osady, samoty:
Babiny (Babiny), Doly (Neu Gründl), Lázně Jeleč (Bad Geltschberg), Lovoš (Lobosch), Prosmyky (Prossmik), Starosti (Sorge), Sušárna (Neue Dörre), Vimperk (Winterberg), Zelená Ves (Gründorf)

Objekty:
Bílý Kostelec - kostel sv. Havla (Weisskirchen - Kirche), Buckelmühle (Buckelmühle), Friedlmühle (Friedlmühle), Gubenhausenmühle (Gubenhausenmühle), Habřina - kostel (Haber - Kirche), Hořidla chata (Horschigel baude), Hrušovany - kostel Prachová (Ruschowann), Huttmühle (Huttmühle), Káčov (Káčov), Konojedský mlýn (Konojedský mlýn), Konojedy - zámek (Konojed - Schloss), Kundratice - Henrietta (Kundratitz - Henriettens Ruhe), Lagronský mlýn (Lagronmühle), Libochovice-synagoga (Libochowitz-Synagoge), Litoměřice-synagoga (Leitmeritz-Synagoge), Močidla (Močidla), Mukařov - kostel sv. Františka (Munker - Kirche), Nový Svět - hostinec (Neue Welt), Ovčín (Ovčín), Papírna (Papiermühle), Podhora (Podhora), Podhrázský mlýn (Neugründler Mühle), Schälmühle (Schälmühle), Schenkenmühle (Schenkenmühle), Tomsův mlýn (Domsmühle), Touchořiny - kostel sv. Prokopa (Taucherin - Kirche), Windsor (Windsor), Zahájí (Zahájí), Záhorecký mlýn (Zahortschermühle)
Zaniklé obbce Ústecka a Teplicka

Zaniklá obce na Ústecku a Teplicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Ústí nad Labem a Telice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklích obcí.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.

---

Ústí nad Labem (Bezirk Aussig)

Obce, osady, samoty:
Adolfov (Adolfsgrün), Černičky (Tschernitschken), Dělouš (Tillisch), Havraní (Gasthaus Rabenhaus), Hladov (Hungertuch), Horní les (Oberwald), Horní Šebířov (Ober-Rzebirze), Horní Varvažov (Oberarbesau), Hrbovice (Herbitz), Kabát (Spiegelsberg), Kamenice (Kamnitz), Krásný Les - dolní část (Schönwald), Liboňov. (Liesdorf.), Lochočice (Lochtschitz), Maškovice (Maschkowitz), Mauerschin (Mauerschin), Nedvědice (Bärenhecke), Nový Dvůr (Neuhof), Nový Les (Neuwald), Otovice (Hottowitz), Ovčárna (Schäfereich), Panenská (Jungferndorf), Pláň (Plan), Podhoří (Deutsch Neudörfel), Přerov 1.díl (Pschira l.), Průčelí (Prütschel), Rabenov (Rabenay), Rájec - část obce u hranic (Raiza,Raisza), Roudné (Raudney), Samoty v údolí Lučního potoka (Samoty v údolí Lučního potoka), Stará Homole (Alt-Hummel), Střekov - renesanční poplužní dvůr (Střekov - renesanční poplužní dvůr), Stříbrníky (Ziebernik), Studánka (Borngrund), Špičák - Schutzhütte (Spitzberg - Schutzhütte), Tavírna (Schmelze), Thunovská lesovna (Thunovská lesovna), Tisá - část (Tyssa), Tisá Cihlářský rybník - Lázně (Tyssa Ziegelteich - Strandbad), Tscherlaken (Tscherlaken), Tuchomyšl (Schönfeld), Ústí nad Labem - Masarykova ulice - jižní část (Aussig - Masaryk Strasse - Südteil), Ústí nad Labem - Ostrov (Aussig - Ostervorstadt), Užín (Auschina), Varvažov (Arbesau), Větrov (Strekenwald), Vitín (Wittine), Vyklice (Wiklitz), Wokerdolen (Wokerdolen), Zalužany (Senseln), Ždírnice (Sernitz)

Objekty:
Adolfov Kaple sv. Antonína Paduánského (Adolfsgrün Kapelle St. Antonius von Padua), Buková hora - Altánek (Zinkenstein - Aussichtsturm), Chabařovice - evangelický kostel (Karbitz - Evangelische Kirche), Chlumec - zámek (Kulm - Schloss), Dolní mlýn (Untermühle), Dolní mlýn (Untere Mühle), Frážská bouda (Fraschenbaude), Horní mlýn (Obere Mühle), Jedovina (Jedowin), Kaple navštívení Matky Boží (Mörkauer Kapelle), Königův mlýn (Königsmühle), Liboňovská hvězdárna. (Liboňovská hvězdárna.), Na Fibichu - u Jitřenky (Fibichschänke - zum Morgenstern), Nakléřov - kostel sv. Josefa (Nollendorf - Kirche), Nakléřov - rozhledna (Nollendorf - Ausichtsturm), Památník bitvy Na Běhání (Památník bitvy Na Běhání), Petrův mlýn (Petermühle), Schönfeldermühle (Schönfeldermühle), Střelnice (Schützenhaus), Ústí nad Labem - Česká škola (Aussig - Böhmische Schule), Ústí nad Labem - hlavní pošta (Aussig - Hauptpost), Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu (Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu), Ústí nad Labem - knihovna (Aussig - Bibliothek), Ústí nad Labem - Schaffnerova vila (Aussig - Schaffners Villa), Ústí nad Labem - Stará radnice (Aussig - Altes Rathaus), Ústí nad Labem - synagoga (Aussig - Synagoge), Vaňov - výletní hostinec (Wannou), Zámek Ledebour (Schloss Ledebour)

Teplice (Bezirk Teplitz)

Obce, osady, samoty:
Břešťany (Preschen), Březina (Březina), Břežánky (Briesen), Chotovenka (Kottowenka), Chudeřice (Kutterschitz), Drahůnky (Dreihunken), Dřínek (Trinka), Fojtovice (Voitsdorf), Habartice (Ebersdorf), Hajniště (Hegeholz), Hetov (Hettau), Hrdlovka (Herrlich), Jenišův Újezd (Lang-Ugest), Kocourkov (Katzendorf), Kolonie Rosenfeldova (Rosenfeld´sche kolonie), Krupá (Kruppai), Ledvice (Ladowitz), Liptice (Liptitz), Lyskovice (Liskowitz), Mackov (Matzdorf), Mohelnice (Müglitz), Moldava (Moldau), Nová Ves (Willersdorf), Oldříš (Ullersdorf), Pastviny (Grünwald), Pila (Brettsäge), Pohradice (Poratsch), Pokrok (Pokrok), Přední Cínovec (Vorder-Zinnwald), Radovesice (Radowesitz), Staré Chotějovice (Kuttowitz), Staré Verneřice (Alt Wernsdorf), Staré Zabrušany (Sobrusan), U Franků (Beim Franken), Vápenice (Kalkofen), Žichlice (Schichlitz)

Objekty:
Bílina - pivovar (Bilin - Brauerei), Bílina - špitál s kostelem sv. Alžběty (Bilin - St. Elisabeth Kirche mit dem Spital), Bílina-synagoga (Bilin-Synagoge), Břežánský dvůr (Meierhof Briesen), Cínovec - Rudné doly (Cínovec - Rudné doly), Duchcov - špitál (Dux - Spital), Hájovna Pod sedmi štíty (Forsthaus Siebengiebel), Horní mlýn (Obere Mühle), Hrob - evangelický kostel (Klostergrab - Evangelische Kirche), Hrob-Mlýny - přádelna (Klostergrab-Grundmühlen - Spinnerei), Jánskodolský mlýn (Johannesthaler Mühle), Kalkofner Mühle (Kalkofner Mühle), Kamenný mlýn (Steinmühle), Košťany (Kosten), Košťany - nádraží (Kosten - Bahnhof), Krupka - kostel sv. Prokopa (Graupen - Kirche des Heiligen Prokop), Loužecký mlýn (Luschmühle), Malhostinský mlýn (Malhostitz muhle), Marschmühle (Marschmühle), Mirošovice - zámek (Mireschowitz - Schloss), Müllmühle (Müllmühle), Nový Dvůr u Hrdlovky (Neuhof bei Herrlich), Osek - klášterní pivovar (Osseg - klösterliche Brauerei), Seegrund (Seegrund), Starý mlýn (Hoja Mühle), Stropník-rozhledna (Strobnitz-Strobnitzwarte), Teplice - Městské lázně (Teplitz - Stadtbad), Teplice - pivovar (Turn-Brauerei Teplitz), Teplice - Střelnice (Teplitz - Schützenhaus), Teplice - synagoga (Teplitz - Synagoge), Teplice-fotbalový stadion Drožďárna (Teplice-Stadion Hefewerk), Teplice-Sobědruhy - synagoga (Teplitz-Soborten - Synagoge), Teplice-Trnovany - evangelický kostel (Teplitz-Turn - Evangelische Kirche), Žebrácký roh (Battlecke)

Z

Cáry z filmů na Festivalu Sudety

SUDETY 2012 - VŠECHNO JE V TOBĚ!
Čtvrtý ročník festivalu se sudetskou tématikou vzniká za spolupráce Činoherního studia, Ústecké kulturní platformy '98, Lesa divokých sviní. Odehraje se v několika blocích v průběhu celého listopadu převážně v Činoherním studiu.

18. 11. ne 19:00 (zdarma)

CÁRY Z HRANEJCH FILMŮ
dobový sestřih 5ti celovečerních snímků (50. - 60. l. min. stol.) - místa ústeckého Severního polabí (severnipolabi.cz) - fotograf, badatel, blogger (usti.blog.cz), cestovatel, herec, překladatel atd. Milan 'Pekky' Bouška - Činoherní studio (cinoherak.cz).

Pro přehrání klikni na obrázek.

---

18. 11. ne 19:30 (vstupné dobrovolné)

CÁRY STAREJCH FILMŮ

Pořad z unikátních dokumentů vznikl v rámci projektu Historie českého undergroundu Ústavu pro studium totalitních režimů (ustrcr.cz), je chronologicky propojen a ucelen komentářem jednoho ze zakladatelů hnutí - Františka 'Čuňase' Stárka - laureáta Ceny Paměti národa 2012 (cenypametinaroda.cz). Zhlédnete amatérské práce, 'cvíčka' žáků FAMU i profesionálně provedené snímky tématu se věnující s nelíčeným zájmem. Vzorky propagandistických agitek Čs. televize a instruktážní elaborát StB působí dnes až komickým dojmem. Vzhledem k tomu, že domácí (8mm) kopírování bylo prakticky nemožné, nelze o samizdatu takřka hovořit, většina zůstávala jen v originálech, proto máme k dispozici jen vzácná torza, zbytky nenávratně zmizely při domovních prohlídkách nebo byly osvětleny rukou příslušníků VB přímo při pokusu o natáčení. Jde tedy o konkrétní události, jež ale mají své příběhy.

Program: Festivalu Sudety 2012 odkaz zde.