Začalo to nevinně, SMSskou od Pepy Kadeřábka ať se zastavím v Činoheráku pro Medvědí česnek. Vše proběhlo jak má bejt, chaos po představení, v zákulisí všichni něco hledali, nikotinová zastávka, čekám na Pepu. V klíně papírový pytlík s reklamou od Bati s natrhaným čerstvým Medvědín česnekem z Telnice, který průběžně při čekání žvejkám. Netrpělivost mě vyhnala do baru že si řeknu o tašku a trochu si odendám a půjdu. Pepa tam stojí, pije si presíčko a na mou výtku, že na něj čekám reaguje : ...tady mě měco kouslo (ukazuje doprostřed hrudníku) tak sem si musel dát kafe !
Odcházím před divadlo a před zaparkovaným autem ve tmě na zemi koutkem oka zahlédnu v odlesku pouličních světel ulomenou černou nožíčku od brýlí... Zvedám jí a okamžitě se rozhlížím okolo, jestli neuvidím 17let zesnulého "kulisáka Slípku" ?!
Pamatuju, když Michal Kubík - "Slípka" sedával v Chaloupce, před sebou šachovnici a rum. Dělal to víc než často. Příchozího Slípku vítal legendární pan vrchní Pryl se slovy: dobrý den pane inženýre a nosil před něj pochutinu bez objednávky.
Vystudoval levou zadní ČVUT a byl to pravděpodobně nejchytřejší člověk, který se okolo mě za posledních 53 let vyskytl. Po studiu šel za kamarádama do Činoherního studia, ať ho vezmou do práce, to byly časy kdy člověk musel ještě být zaměstnanej. Ptali se ho: "A co by si tu dělal" (vážil asi 40 kilo a kromě mastných dlouhých vlasů, přes které měl brejle s jednou nožičkou, který nu na hlavě nepochopitelně držely, byl na kulisáka nešikovnej a slabej) odpověděl: "Chodil pro pivo". Tak ho vzali.
Někdy si ve čtvrtek sednul k našemu stolu a většinou mlčel, když jsem se ho s tupostí sobě vlastní otřepanou frází zeptal ...tak co je nového odpovídal : "Koště je na poště !" a "Klíče jsou v píče"! a ještě po mě chtěl, ať se směju (řechtám - podobně jako pan Svitáček v pořadu Hovory H od Horníčka) - a to měl rád.
Co neměl rád - pravděpodobně dobu ve které žil. V 70. a 80. letech létech už byla doba relativně klidná. Policisté sice na potkání legitimovaly máničky. To však byli jen primitivové z ulice - místní příslušníci VB. Normální občany ale nechávali na pokoji. StB ve velké většině kula pikle a podrazy, ale k zadrženým se chovala relativně slušně. Její síla byla spíš ve slovním vydírání. Při sebemenším průseru PODEPIŠ nebo se v lepším prípadě ty, nebo tvoje děti nedostanou na školu. Přestože to nebyla velká hrůza, většina lidí, a slušných, jim bez odporu podléhala. Nejneschopnější z neschopných, spolu s těmi, kdo byli schopní všeho, ovládali pomocí cukru a biče celou Československou společnost.
17. listopad jen ukázal, na jak vratkých nohou režim leží - i ti nejzbabělejší se odvážili zacinkat klíčem. Zaplať pámbu za to.
Za pomoci cizích autorů zkolážoval: Milan Pekky Bouška
