Jezdím od 10ti a za tu dobu jsem měl šest kol a 15sedel a přitom stačilo jedno a furt ho přendavat, protože by to vydrželo. Naučil jsem se jezdit na "Rakouský balonce"(pak byli i "polobalonky") která měla místo, a v místě kde mají silniční kola přehazovačky - šaltpáku. Bylo to v podstatě kolo které co nejvíc podobalo dnešním horákům! Byl to tříkvalták a kvalty přeskakovaly v zadní kole asi jako dneska Rohloff. Brzdilo se šlápnutím dozádu. Přední brzda na páku s jedním velkým špalkem co zezhora brzdí plášť. Opravdová krása.V pubertě sem ho jako pubertální nejchytřejší kretén prodal za 150,-Kčs. Půl roku jsem sbíral doma prázdný flašky a nosil je do krámu, lez tátovi pro drobný do kapec a přitom jsem mu krad i cigára ale byli balený jen po deseti tak sem mu bral je dvě aby to nepoznal. Kouřil Astry ty měli myslím i filtr. A když sem měl pak 600,- Kčs tak sem si koupil od někoho ojetou modrou Esku, kterou sem před 18 rokem vyměnil s bráchou za motorku ČZetu 125ccm, co po mojim odchodu na dva roky na vojnu stejně prodal.
Tím bylo až do pádu socializmu vymalováno - nejezdil sem. Jen chlastal a honil i holky a kultůru. V roce 1992 někdo v hospodě Chaloupka prodával Esku, taky modrou. Myslím že asi jiné barvy nedělali. Jako raněkapitalistickej už přivožralej živnostník hurónsky a možná i s trochou nostalgie za stejnou usmlouvanou cenu 600,- Kčs jsem si ji zase koupil. Jezdil sem naní s votočenejma beranama "namachra" asi do třiadevadesátýho včetně mého prvního Tou de Úštěku.
Pak od Adámka sedmi-kolečko s trojtácem Schaufa - s kompletním Shimano LXem. Trochu na mě malej ale ocelovej pružnej rám, dosud nejlepší co jsem kdy měl. To se nedá s pozdějšíma hlinikáčema vůbec srovnat. Najezdil sem na něm asi 18 tisíc kiláků a bouchnul jsem ho pinglovi Péťovi z Chaloupky. Mám takovou teorii pro koupi nového kola že jedna kačka rovná se jeden kilák, což sem se Schaufem splnil.
U Jonnyho sem si poručil Hot Rocka s velkým rámem. Kolo to nebylo ni moc a do dvou let mě ho stejně ukradly ale přejel sem na něm ze Ženevy Alpy až domu, takže špatný taky nebylo.
Takže u Johnnyho další kolo Merida ke kterému jsem si u něj vyžebral co jsem chtěl, pláště Schwalbe Marathon Plus a sedlo s pérama Brooks Flyer který má stejnej koženej vršek jako legenda B17. Po 7000 kiláku mě prask rám kterej jsme vyreklamovali a najezdil sem na něm dalších víc jak 20000kiláku a mám ho dosud.
Protože sem se na motorce BMW650s najel 17000km za 10let a už začínal bát. Dělal sem už píčoviny, že třeba ze zatáčky sem dvakrát vjel do protisměru a padat už mě taky nebavilo, tak sem ji vyměnil za Elektrokolo.
Třikrát sem byl v Mělníce a vybral Haibike xduro-hardnine s motorem Bosch atomu přikoupil ručně nejtované sedlo s pérama a velmi těžké, organické kůže pro maximální pohodlí dálkových cyklistů(to jsem Já) a taky proto že vážím přes 100kilo a prdel mám jak štyrskej valach - Brooks B67 který byl poprvé uveden na trh v roce 1927 a ty péra na sedle udělají jen z kola s přední odpruženou vidlicí hodně kvalitní "celopéro". To je na tom e-kole to nejlepší když nepočítám že se do kopce už moc nezpotím.
A to je tak všechno, co sem vám chtěl říct. Pekky.
