Nevíte kde se nachází Kámen obrů (Hunenstein) ?Léta do těchto míst jezdim na kole a chodim na václavky a dvakrát jsem ho intezivě hledal a v bažině zaváté sněhem utopil botu (teda jen sem si jí vyzul), šutrák nikde. Tak se dám podat jestli někdo víte nebo zkusit to na jaře znova. GPS tasa na kole a strará mapa s vyznačením místa je pod článkem.
Podklady od badatele - Milana "Freda" Pištěka v celém článku.
Vystupujeme kolem doutnajícího dolu na úpatí čedičového Jedlového vrchu. Je zalesněný, bez vyhlídky, 374 m vysoký. Za čtvrt hodiny přijdeme do malé vsi Kamenice(dnes zaniklá), jejíž stavení jsou zakryta ovocnými sady. I tuto osadu dostali od krále r. 1169 johanité, potom nějaký čas patřila k Rýzmburku a ke Krupce. Později byla rozdělena, ač měla jen deset usedlostí. Každá část patřila k jinému panství (Předlice, Chlumec, Všebořice, Bukov) a z toho vznikaly dlouhé spory mezi jednotlivými feudály. Kamenice má rázovitou květenu. V údolním příkopu se objevuje v pozdním létě hořec. Jen několik minut nade vsí je zcela jiný ráz krajiny: močálovité pastviny, poseté pískovcovými balvany jako velkými mraveništi. Křídové slíny vystupují na povrch, jsou nepropustné, proto voda mění dolíky v bažiny. V červnu tu najde botanik mnoho druhů vstavačů (našich orchidejí) a četné vlhkomilné rostliny (hygrofyty). Jsme ve výši asi 400 m n. m., vlhčí a chladnější krajina má i jinou květenu. Přejdeme-li trať i silnici, vyhledáme asi 100 kroků od trati nevysoký pískovcový balvan opředený pověstmi. Má prohlubně, jakoby stopy lidského obra a jeho psa. Lidová fantasie vytvořila báje o pokolení obrů, kteří tu sobě pro potěchu stavěli, jindy zase z rozmaru a hněvu bořili. Co tady po nich zůstalo, vysvětluje nám teď geologie. Balvany jsou cenomanský pískovec, zbytek mocných kdysi vrstev, usazených na dně křídového moře. Ve větším měřítku se zachovaly o něco výše jako Knínická stěna. Vyhlídka jižním směrem je poutavá, jak s vyvýšeniny nad Kamenicí, tak od sousední malé vsi Bánova, také ovšem s Jahodového kopce (Beerhűbel, 391 m), mírného pahorku při cestě do Žďárku (Cukmantl). Odtud přehlédneme celé území od Telnice k Malému Chvojnu, s močály na křídových slínech, tak odlišné od jiných částí povrchu ústeckého okresu. - František Pinc (* 3. 4. 1901 - † 26. 10. 1982), Antonín Kolář (* 13. 8. 1906 Předboř) - Vlastivědné výlety z Ústí n. L. - Nakladatelství Krajského národního výboru Ústí n. L. (Krušnohorské tiskárny, n. p., základní závod Most [Brüx], 1957)
Kámen obrů. Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých.
Kámen obrů. Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých.
V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravkou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté - (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941)
Všímáte si, jak úpěnlivě volá současná vrchnost po tom, abychom ji konečně odstřelili? Připomíná to prosbu o tzv. ránu z milosti, jak si ji lidstvo vytvořilo někdy v oblouku dávno dávínko před křižáckými válkami a hluboko za zákopy První světové…
Obracím se tímto na Vás se žádostí o pomoc a podměty pro připravovaný sestřih z filmů, videoklipů a podobné materiálu. Měl by zahrnovat místa z Litoměřicka, Teplic, Ústí n/L až do Děčínska včetně blízkého České středohoří, Krušných hor a Českého Švýcarska.
