11 února 2012

Obří šutr se našel !

Aktualně

S radostí sděluji že Obří kámen o kterém sem se zmiňoval v předminulém článku se za přispění odrostlého horolezce a autora horolezeckého průvodce Ostrovem pana Honzy Hobláka našel a místo džípíeskou lokalizoval!
Čest jeho urputnosti!
Předběžně jsme se domluvili na jarní brigádce s úpravou a "odmaskováním" tohoto tajemného šutru opředeného bájemi a pověstmi a popřípadě ho osadit cedulkou.
Hledá se výrobce - sponzor.
Formu "osazování" by jsem navrhoval v ose: všední odpoledne-rum-spacáky-oheň-opočinek-noc-ranní odjezd do práce.



Příchozí email: Kámen obrů na světě Stop Dnes jsem ho našel Stop Posílám foto a souřadnice Stop Pošli medaili a nějaký starý krásný mapy a povídání o té staré hřebenovce Stop Velmi nás to zajímá Stop Hlavně ta mapa Stop Honza. Vole jeď máš zelenou.
Jako odměnu obdržel mximální množství starých digitalizovaných požadovaných map. Ukázka
Souřadnice GPS(utajené) - KÁMEN OBRŮ N50 --.--- E13--.--

04 února 2012

Severní polabí v Masarykově Nemocnici

Od čtvrtka 2.2. 2012 je možnost shlédnout v atriu MASARYKOVY NEMOCNICE v Ústí nad Labem výstavní panely.
ÚSTECKÁ KULTURNÍ PLATFORMA POŘÁDÁ výstavu o mapování blízkého okolí v historickém pohledu až do současnosti. Tato záslužná práce vzešla z devadesáti procent z rukou někdejšího punkového bubeníka Milana "Freda" Pištěka který paličky vyměnil za přenosný počítač - noudbuk a zkušebnu za zakouřenou místnost hospody U zlaté medaile kde tyto záležitosti nezištně s každodenní pravidelností sobě vlastní pro nás připravuje.
Zde na stránkách MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ je možno prohlédnout náhledy a jiné podrobnosti s jeho snahou spojené.
Fota z instalace v celém článku.




28 ledna 2012

Kámen obrů (f)

Nevíte kde se nachází Kámen obrů (Hunenstein) ?
Léta do těchto míst jezdim na kole a chodim na václavky a dvakrát jsem ho intezivě hledal a v bažině zaváté sněhem utopil botu (teda jen sem si jí vyzul), šutrák nikde. Tak se dám podat jestli někdo víte nebo zkusit to na jaře znova. GPS tasa na kole a strará mapa s vyznačením místa je pod článkem.
Podklady od badatele - Milana "Freda" Pištěka v celém článku.

Vystupujeme kolem doutnajícího dolu na úpatí čedičového Jedlového vrchu. Je zalesněný, bez vyhlídky, 374 m vysoký. Za čtvrt hodiny přijdeme do malé vsi Kamenice(dnes zaniklá), jejíž stavení jsou zakryta ovocnými sady. I tuto osadu dostali od krále r. 1169 johanité, potom nějaký čas patřila k Rýzmburku a ke Krupce. Později byla rozdělena, ač měla jen deset usedlostí. Každá část patřila k jinému panství (Předlice, Chlumec, Všebořice, Bukov) a z toho vznikaly dlouhé spory mezi jednotlivými feudály. Kamenice má rázovitou květenu. V údolním příkopu se objevuje v pozdním létě hořec. Jen několik minut nade vsí je zcela jiný ráz krajiny: močálovité pastviny, poseté pískovcovými balvany jako velkými mraveništi. Křídové slíny vystupují na povrch, jsou nepropustné, proto voda mění dolíky v bažiny. V červnu tu najde botanik mnoho druhů vstavačů (našich orchidejí) a četné vlhkomilné rostliny (hygrofyty). Jsme ve výši asi 400 m n. m., vlhčí a chladnější krajina má i jinou květenu. Přejdeme-li trať i silnici, vyhledáme asi 100 kroků od trati nevysoký pískovcový balvan opředený pověstmi. Má prohlubně, jakoby stopy lidského obra a jeho psa. Lidová fantasie vytvořila báje o pokolení obrů, kteří tu sobě pro potěchu stavěli, jindy zase z rozmaru a hněvu bořili. Co tady po nich zůstalo, vysvětluje nám teď geologie. Balvany jsou cenomanský pískovec, zbytek mocných kdysi vrstev, usazených na dně křídového moře. Ve větším měřítku se zachovaly o něco výše jako Knínická stěna. Vyhlídka jižním směrem je poutavá, jak s vyvýšeniny nad Kamenicí, tak od sousední malé vsi Bánova, také ovšem s Jahodového kopce (Beerhűbel, 391 m), mírného pahorku při cestě do Žďárku (Cukmantl). Odtud přehlédneme celé území od Telnice k Malému Chvojnu, s močály na křídových slínech, tak odlišné od jiných částí povrchu ústeckého okresu. - František Pinc (* 3. 4. 1901 - † 26. 10. 1982), Antonín Kolář (* 13. 8. 1906 Předboř) - Vlastivědné výlety z Ústí n. L. - Nakladatelství Krajského národního výboru Ústí n. L. (Krušnohorské tiskárny, n. p., základní závod Most [Brüx], 1957)

Kámen obrů. Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých.

V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravkou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté - (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941)

23 ledna 2012

Sami volají po odstřelu


Všímáte si, jak úpěnlivě volá současná vrchnost po tom, abychom ji konečně odstřelili? Připomíná to prosbu o tzv. ránu z milosti, jak si ji lidstvo vytvořilo někdy v oblouku dávno dávínko před křižáckými válkami a hluboko za zákopy První světové…

Bojovník nemá nohy, vnitřnosti vyhřezly po zásahu šrapnelem nebo damascénem, už nemá naději, ale nemůže nikam couvnout, a tak prosí milosrdné bytosti, aby mu tu ránu z milosti poskytli dřív, než dorazí skutečné peklo…

Nejinak je tomu i s těmi, kdo na všech úrovních údajně "vykonávají" řízení a vedení člověčí společnosti. Kdo pověřeni "voličem" údajně hospodaří a pečují. Ano pečují. Ale o podnikatelské a finanční blaho "voličů" pouze několika, na něž zbytek nevolníků doplácí.

Příběh je "neverending" a už se pomalu zajídá, nudí: Nic se neděje - Budu se bránit. Podám trestní oznámení - Vyžaduji presumpci neviny - Ano udělal jsem to, ale.. - Ano udělal to, ale vše je v souladu se zákonem

Pak je ale asi špatný zákon, respektive jeho dárce. A protože zákonodorcem je shodou koaličních okolností zase jenom onen sbor těch, kdo pak vyprávějí své "neverending-sorry", musíme se snažit pochopit zákony dva. Nejen zákon soudu ale také zákon druhého pilíře vesmíru a tím je milosrdenství.

I tihle soldáti volající po ráně z milosti byli kdysi jenom lidi. S chybami, vydíratelní přesně tak jako ti, které vydíral estébák, a mezi nimi snad pár opravdových snílků. Teprve později se na ně napojili ti, co mají "štěnice" za každou skříní. A když se tahle hrstka "jenom-lidí" postupně transformovala na subjekty podnikající v politice, začali si připouštět pocit, že jsou nad-lidmi. Ovšem jenom proto, že jsme jim to povolili. Že i my porušili zákon soudu - respektive soudnosti.

Soudnost by nám byla napověděla, že dokonce i zkoalený nadčlověk má taky jen dvě dírky do trávicího traktu a navíc je především naším "zaměstnancem". Sluha nikoli pán.

To my sami jsme špatní "podnikatelé", když jsme jim povolili, aby otročili namísto nám nějaké třetí straně. Navíc v setrvalé hrůze z toho, že někdo bude aplikovat nejen zákonitosti soudu, ale i obyčejné soudnosti a začně to po nich vyžadovat.

Obyčejný člověk (jimiž byli kdysi taky) totiž nikdy dobrovolně nestrká hlavu do oprátky. Už proto, že dav vždycky po nějaké té kebuli na míse touží. A tak se začalo konat nezákonně vždy jaksi v rámci zákona. A "stínáni" jsou nakonec jenom ti, kteří už od počátku věděli, že jsou "povoláni k ušlechtilosti" jenom proto, že v budoucnu obětováni skutečně budou!! Ale za slušné prachy, které smějí pobírat do chvíle, než to praskne - jako bílí koně, pan Kušnierz a mnozí další.

O pár let později, už začaly další partaje vznikat bez hry na "čisté muže" a "otce konšely", ale rovnou a otevřeně jako podnikatelské subjekty. Jak se zhrozili a kolik křiku natropili ti, kteří si přáli nadále předstírat, že mají nějaký program!! A my v touze po hlavách na míse, neviděli, že není rozdílu mezi barvou, logem, kampaní a subjektem.

Spolehání na zákon soudu (tedy hru na hlavy na míse a na hlavy pomazané) nás nakonec dovedlo až k tomu, že jsme si pokazili (už tak dost vágní) morálku vírou, že rozkrást unijní prachy je normální. Problém je, že jsme si při tom rozkrádání sami nenakradli nic. Spolupachatelé s holou řití a dluhama.

Že na míse leží naše vlastní hlava, a hlavy pomazané nejsou nic víc než hlavěnky podmazané. Mají sice společně s námi také svůj osobní dluh panu Kalouskovi ve výši 140 tisíc na hlavu, a dalších zhruba 150 tisíc svým lokálním zastupitelům. Stejně jako my, ale co to pro ně je nějakých třista tisíc??? Když by "po zákonu" měli splácet miliony a miliardy, s nimiž jim teď (sice nepříliš ochotně, ale žel naprosto ze zákona) pomůžeme my nevolníci.

Přílišnou koncentrací na zákon soudu, jsme nějak zapomněli na druhý pilíř vesmíru. Zákon milosrdenství. Lze-li páchat zločin ze zákona, musíme být k těm, kdo zákon stanovují, milosrdní. Pomoci jim kr svobodě. Zákonodárci jsou už unaveni. Tak rádi by šli od koryta. Chtějí se svého břemene zbavit, přestat otročit několika kmotrům a být den co den vystaveni vzrůstajícím otázkám davu, který se začíná ptát po logice. Ale sami vydíraní, zkorupmovaní a zataženi do prolamujících se kauz, už ani nemohou jednat jinak.

A tak vysílají tichý a zoufalý signál. Odstřelte nás sami. Jasně, že losovačky jsou svinstvo. Že se dá během nich fixlovat nejlépe. Ale jsou "zákonné". Chápete ?! Totálně košer. Takže to nikdo nezastaví!! Zákonné je i "odklánění", naprosto zákonné jsou všechny otevřené karty i dosud nepoznané Closedcards, také všechny velké a malé tendry i královsky opulentní zlaté padáky.

Totéž (jen s krajským dopadem ale stejně olbřímí nestydatostí) prohlásí i něco tak pozoruhodného, jako je ústecká krajská hejtmanka Vaňhová, a pochopitelně i zastupitelstva všech proslulých měst.

Stále stejné volání: "SOS - veškerý zákon je naprosto na nic.Víte to vy, poddaní, a pochopitelně i my zákonodárci a vykonavatelé zákona. Ale my jsme už příliš ve vleku démona. Nevěřte na nové sliby. Na nové tváře ve stávajících strukturách. Věřte jenom sobě. Soudnosti a toleranci s člověčinou. Selskému rozumu. Milosrdenství.

Prosíme - dejte nám už konečně ránu z milosti. Pryč s námi. Vykašlete se na naše hlavy, oni nás "popraví" sami naši kmocháčkové (pokud vám jde o naše hlavy), popraví nás sami, až jim zamezítě přístup k penězotokům. Sami a sebe pak vybijí svým soukromým bojem gangů o moc. Takže hlav se nakonec dočkáte, ale teď buďte milosrdní!! I k sobě. Především k sobě. A odstřelte nás…"

Nemusí kvůli tomu svištět gilotina, nemusí střílet Aurora, dokonce ani defenestrace příliš nepomůže, protože ti, co sedí na radnicích jsou jenom vyděšené loutky. Zkusme je "odstřelit" z milosti. Tlustou čáru - po které (i když v jiném kontextu volal kdysi stařík z Hradu).

Teď je především nutno zastavit zákonnou nezákonnost. On je totiž zatracený rozdíl mezi zákonem volného trhu a zákonem povolené krádeže. A tím spolehlivým dělítkem, dokonalým lakmusovým papírkem je otevřenost, informace, možnost srovnání a možnost dialogu.

V okamžiku, kdy je všeobecným trendem to, že obcházení zákona je legální, že nastavujeme zákony tak, aby se dalo zločinně krást, lze podniknout jediné. Zrušit nejen zákon, ale i nastavené zákonitosti i pochopitelně i úřadující zákonodárce.

Politicky korektní kecy o demokracii jsou pouhé žvásty, pokud je vyslovujeme v době diktatury Nemorálky. Jejím odstřelem sice spadneme do těžkých (zejména finančních) pomejí, ke hvězdám konzumu bude asi na několik dekád zatraceně daleko, ale k těm podle Kanta naopak o krok blíž. Jde totiž o ten "mravní zákon ve mně" spolu se soudnou logikou a odvahou jednat.
Jaroslav Achab Haidler na http://haidler.blog.idnes.cz/

07 ledna 2012

Historie našeho okolí ve hraném filmu

Obracím se tímto na Vás se žádostí o pomoc a podměty pro připravovaný sestřih z filmů, videoklipů a podobné materiálu. Měl by zahrnovat místa z Litoměřicka, Teplic, Ústí n/L až do Děčínska včetně blízkého České středohoří, Krušných hor a Českého Švýcarska.
Poděkování za příspěvky ve kterých napíšete cokoli k tématu nebo či od-tématu s odkazama nebo bez nich.
Skouknout a vystříhat bude asi utrpení(Pyšnou princeznu od mala nevim proč - nenávidim) nebo jak v případě Landovskýho i radost pohledět.
Jak vydržet proletářskej socializmus - asi jako tenkrát. Ignorací.

Soukromá vichřice - http://www.csfd.cz/film/823-soukroma-vichrice/ který se dá přehrát zde: http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=OLMXttOlaG4#t=1573s

Pyšná princezna - http://www.csfd.cz/film/10094-pysna-princezna/ v pozadí s Růžovský vrch (německy Rosenberg) zvaný také Růžák a Dolským mlýnem - http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=rR5DcDzvDqk#t=1146s

Havarie 1985 - bourání v Teplicích v Trnovanech http://www.csfd.cz/film/224036-havarie/zajimavosti/

Severní přístav - Děčín z roku 1953 - http://www.csfd.cz/film/6336-severni-pristav/ , propaganda zde - http://www.youtube.com/watch?v=gLR-TxSzsiA

12 listopadu 2011

Promítání filmu Ať žije Pepa Beer !!!

V rámci divadelního festivalu Sudety v Ústí nad Labem

Dne 10. 11. 2011 od 21:00 proběhne promítání filmu Ať žije Pepa Beer v rámci divadelního festivalu Sudety v Činoherním studiu v Ústí nad Labem.
Program celého festivalu naleznete ZDE

Diskuse

[1] Milan Bouška, mail

Po včerejším promítnutí v Činoheráku ve kterým byl cítit Váš až vášnivý cit ke krajině a lidem(ale jen těm co si to zasloužej) nezbývá mě nic jiného než poblahopřát a držet palce aby se tento film dostal i ostatním lidem(co si to nezasloužej).

P.S: K emotivní diskuzi herce Rímského po promítnutí, o alternativní léčbě(...aspoň vyzkoušet) hlavního protagonisty se připojuji. Zdar Vaší práci a zdraví Milan Grůber Pekky Bouška Mailoval: Pekky, Míla, Tlustej, Gruber, Bouška - Mob : 603 964 098. www.usti.blog.cz. 40 777 Císařský 325, Jižní Skandinávie - BöhmischesNiederland. Skype přihlašovací méno : pekkky. P.S. V ramci autenticity to po sobě nečtu, takže se ani neomlouvám zapřipadný chyby.

[2] Petr Mikšíček, mail

Ahoj Milane, díky za názor. Nebyl jsem z toho promítání nadšen. Bude nutné k tomu pořídit ty titulky. Ale i přesto si to našlo diváka, kterému film něco dal a za to jsem rád. Je to příběh někoho viděný mýma očima a to celé vnímané dalšíma očima. Každy tam vidí něco jiného. Společně zření Pepy Beera. Někdo by mu dal jointa, někdo jiný mikrofon před pusu, někdo jiný deku. Film je zvláštní médium. Je vlastně běžnější než přednáška. Lidé jsou na to hodně zvyklý. Čím je to tvořivější při přípravě, tím je film od tvůrce izolovanější při promítání. Nalezne a vyhmátne část jeho osobnosti a přivlastní si ji. Z tvůrce již pak nemluví, ale naopak film se jím stane..... zajímavé. Za režiséry potom mluví jejich filmy, ne oni. Proto nejsou příliš mluvní. Čím více je ve filmu člověk autorsky ponořen, tím více jen vyprázdněn do filmu. Film to za něj leckdy řekne lépe než by to řekl sám. Respektive dycky to řekne lépe, proto se filmy dělají. V rámci zachování autentičnosti to po sobě také nečtu. Měj se krásně, Petr
Převzato ze stránek Znovuobjevené Krušnohoří - http://www.znkr.cz

10 listopadu 2011

Zemřel Ivan Martin Magor Jirous


Ve věku šedesáti sedmi let zemřel básník Ivan Magor Jirous.


Ivan Martin Jirous byl významnou postavou české umělecké nezávislé scény. Především svým působením v hudební skupině The Plastic People of Universe.

Jirous vystudoval historii umění, nechtěl se však dát na vědeckou dráhu. Sám o sobě říkal, že je novinář, napsal množství textů o umělcích zejména 60. let, jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která vyšla i v exilu a byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Od roku 1967 byl uměleckým vedoucím skupiny The Plastic People of the Universe.

08 listopadu 2011

Odpověď emailem

Reakce na níže uveřejněný zaslaný email:
Dobrý den
Pane Pazelt, moc rád by jsem Vám už z úcty kterou jsem k Vám pocítil po prohlédnutí vašich www.patzelt-foto.cz pomohl ale nejsem sběratel, fotografie nebo staré pohlednice fyzicky nevlastním jen k nim nějak přijdu z 90% na internetu. Jsem člověk který do jasného rázu krajiny, vnáší prvky chaosu a osobních zmatků.
Ještě sem extrovert a který se rád předvádí, tak při vyprávění ostatním lidem, pojmenovávám jasné věci, místa a přírodní úkazy - různě. Komolím a pletu názvy, nebo si vzpomenu jen na německý název a ten taky popletu.

Dyslekticky se ale pořád pokouším překročit svůj stín. Všemu jen tak jednoduše porozumět ale řeknu Vám, není to vůbec snadné. Některým přírodním úkazům nejenže nerozumím jak třeba vznikla ale ke stáru se zabývám třeba už i tím ...že teče voda jen dolů(já vím zemská přitažlivost a i jiný zákony a kraviny) ale proč !
Většinou to nevyřeším a jen tak dál na kole(někdy i pěšky) řežu krásný ráz krajiny který bůh dal místu mého momentálního spočinutí.
Zdar vaší práci !
Mailoval: Pekky, Míla, Tlustej, Gruber, Bouška - Mob : 603 964 098. www.usti.blog.cz. 40 777 Císařský 325, Jižní Skandinávie - BöhmischesNiederland. Skype přihlašovací méno : pekkky. P.S. V ramci autenticity to po sobě nečtu, takže se ani neomlouvám zapřipadný chyby.
___________________________________________________________________________________________________________
Dne 8.11.2011 8:15, www.zanikleobce.cz napsal(a):
Odesílatel: patzelt@mybox.cz Vám ze serveru zanikleobce.cz poslal následující vzkaz:

Dobrý den pane Bouška,
chtěl bych Vás poprosit, zda bychom se nemohli sejít a případně si vyměnit některé staré fotografie.
Připravuji s obecně prospěšnou společností České Švýcarsko knihu "Včera a dnes", kde bude 150 starých
snímků a dnešních snímků téhoš z Českosaského Švýcarska. Rád bych od Vás pokud to lze získal některé snímky
a mohu Vám nabídnou snímky ze svého archivu. Bydlím v Brtníkách

zdraví Vás Zdeněk Patzelt
tel 604????94
www.patzelt-foto.cz

14 října 2011

Luboš Jednorožec - Největší útěkář komunistiských dob

Zajímavý příběh k poslechu(ale musite si zapnout zvuk) zde: http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2389948&drm=

Luboš Jednorožec (* 1925, Praha-Břevnov) je bývalý český politický vězeň proslulý svým pozoruhodným útěkem z tábora nucených prací na Jáchymovsku.
V březnu 1950 byl zatčen a obviněn z trestného činu, když neudal provokatéry StB žádající o pomoc s přechodem hranic z komunistického Československa.

Za to byl odsouzen na 10 let vězení. V červnu 1951 se mu podařilo utéci z tábora nucených prací v jáchymovském dole "Svornost". Policii unikal po 9 měsíců, ale byl dopaden při pokusu o ilegální přechod hranic a odsouzen na 28 let vězení.V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. V roce 1964 prchal na Západ přes Jugoslávii, ale tamní policie ho vrátila do Československa. V roce 1968 se mu konečně podařilo odjet do USA, dnes žije v Kalifornii.[1]
Jeho životní příběh zpracovala v roce 2008 Česká televize v cyklu "Neznámí hrdinové"[2] Na motivy jeho příběhu vznikla divadelní hra "Hon na jednorožce"[3]

10 října 2011

MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ 2011

1. 11. út - 30. 11. st
MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ 2011 Host na Severu - Martin Nosek a Milan Pištěk (pátek 18. 3. 2011) nebo zde Města, obce, osady a lidé Severního Polabí Dělouš - Les divokých sviní - Sudety sobě, Achab Haidler, Pekky Bouška - Příběh o zaniklé obci

2. část výstavního projektu - Informační středisko města Ústí n. L. (usti-nl.cz), Mírové nám. 1/1 - Palác Zdar (palaczdar.cz) - orientační náhledy zatím pouze 20 panelů: MĚSTA · OBCE · OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ · VÝSTAVA MĚSTA · OBCE · OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ · ÚSTECKO Adolfov (Adolfsgrün) Babiny I (Babina A) Babiny II (Babina B) Budov (Budowe) Dělouš (Tillisch) Hliňany (Hlinai, Hlinay) Homole u Panny (Hummel) Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg) Na kole po Krušných horách a Zanikláčích SUDETY aneb Les divokých sviní transformován do zaniklé obce Dělouš (Tillisch). Gennadij Nikolajič Avdějev Havraní (Rabenhaus) Tisá (Tyssa) ADOLFOV Horní Zálezly (Salesel) Čeřeniště (Tschersing) Čeřeniště (Tschersing)

7. 11. po 17:30
MĚSTA, OBCE, OSADY A LIDÉ SEVERNÍHO POLABÍ 2011
Host na Severu - Martin Nosek a Milan Pištěk (pátek 18. 3. 2011) nebo zde Města, obce, osady a lidé Severního Polabí Dělouš - Les divokých sviní - Sudety sobě, Achab Haidler, Pekky Bouška - Příběh o zaniklé obci
VERNISÁŽ 2. části výstavního projektu - Jedním z pilotních témat vernisáže loňské, jež se uskutečnila ve středu 10. 11. 2010 ve foyeru ústeckého Činoherního studia (cinoherak.cz) cinoherak.cz je na Facebooku, byla v l. 1967 - 71 žel zaniklá (definitivně v pátek 26. 11. 1971) obec Dělouš (Tillisch) Dělouš (Tillisch) ruku v ruce s tamním rodákem, bakteriologem a průkopníkem imunologie z generace 'lovců mikrobů' - Prof. Dr. Oskarem Bailem (* 6. 12. 1869 - † 30. 12. 1927 Praha) Prof. Dr. Oskar Bail. Letošní 'hvězdou' bude dosud bohudíky existující a bezesporu nejmalebnější vesnička ústeckého okresu - Čeřeniště (Tschersing) Čeřeniště (Tschersing)Čeřeniště (Tschersing), tentokrát poněkud překvapivě reprezentovaná postupimskou vědeckou pracovnicí, lingvistkou, lexikální sémantičkou a pedagožkou - Prof. Dr. Christine Keßlerovou (* 26. 4. 1940 Čeřeniště) Prof. Dr. Christine Keßler, která nejen že z půvabného středohorského sídla pochází, nýbrž i speciálně za účelem slavnostního zahájení expozice do Ústí n. L. spolu s vnukem zavítá! Další mezinárodní účast zatím přislíbili: herec, překladatel, fotograf a bývalý ředitel Činoherního studia Jaroslav 'Achab' Haidler haidler.blog.iDNES.czJaroslav Achab HaidlerÚstí volí Piráty!Achab Haidler * fotograf, badatel, blogger (usti.blog.cz), cestovatel, herec atd. Milan 'Pekky' Bouška, jenž se zavázal v prostorách Střediska nainstalovat alespoň extrakt nejúspěšnější exhibice letošní výstavní sezóny Zanikláče v Sutrénu aneb Po zaniklých místech Krušných hor a okolí se na kole projel Milan Pekky Gruber Bouška Galerie Suterén (galeriesuteren.sweb.cz) - ZANIKLÁČE 2010 - Na kole po Krušných horách a zaniklých místech Na kole po Krušných horách a Zaniklých místechModrá hřebenovka (Blauer Kammweg)Modrá hřebenovka (Blauer Kammweg)Na kole po Krušných horách a Zanikláčích a doufejme, že s sebou přiveze i kinematografický skvost 'Dělouš - příběh o zaniklé obci' z režisérské dílny Les divokých sviní - Sudety sobě J. A. Haidlera, kde ostatně ztvárnil ústřední titulní roli * BUDE TAM TAKY rozkvetlá konvalinka Nataša Gáčová,*18.4.1977 - herečka a křehká schránka plná energie Gáčová: Křehká schránka plná energie Nataša Gáčová V seriálech hraji, abych měla na boty..., a zřejmě bude mít za sebou úspěšnou PREMIÉRU monodramatické one woman show (5. 11. pá 19:00) BYLY JSME TAM TAKY Vzpomínky ženy, která byla v 50. letech vězněná z politických důvodů společně s Růženou Vackovou, Dagmar Skálovou, či Ninou Svobodovou. Strhující próza, při jejíž četbě běhá mráz po zádech. (D. Šimková Dagmar Šimková je na Facebooku) v rámci Festivalu Sudety 2011 (www.festivalsudety.cz) Festival Sudety je na Facebooku * Moskvan, někdejší trenér vodního póla a náruživý polabský, středohorský i krušnohorský malíř- Gennadij Nikolajič Avdějev (avdejev.com) Gennadij Avdějev - Výstava obrazů (4. 10. út - 22. 10. so) - Kostel sv. Vojtěcha Ústí n. L. * ústecká filmová dokumentaristka Mgr. Alena Krejčová hodlající představit svůj 8minutový krátkometrážní snímek Ledové vodopády na Ústecku (2004) ad. - Informační středisko města Ústí n. L. (usti-nl.cz), Mírové nám. 1/1 - Palác Zdar (palaczdar.cz).

Liškou ke zdi Neumím psát recenze ale musím. Nechci si instalovat co furt v PC nepoužívám ani to moc neumím používat(myslím že je to celé a...