Martin Fibiger - autorské čtení
Dnes již kultovní román Martina Fibigera o osudech rodiny Aussigerů a jejich blízkých z městečka Tschista kdesiv severozápadním pohraničí, servírovaný v inscenovaném čtení s unikátními filmovými materiály, které zachycují město Ústí nad Labem nedávné minulosti.
Novela s podtitulem Příběh ze Sudet je další Fibigerův příspěvek k citlivé problematice událostí, jež krátce po 2. světové válce hýbaly česko-německým pohraničím. Navazuje na předchozí povídkovou sbírku Kern, která se také zabývala soužitím, střetáváním a neschopností porozumět si obou zmíněných národností.
"V minulé knížce jsem si hodně pohrával s fikcí, vymýšlel a manipuloval s postavami. Tentokrát však fikce výrazně ustupuje skutečnosti, věcem odposlechnutým, vyčteným a nažitým. Hodně jsem pracoval s reáliemi a osudy lidí, kteří tu opravdu žili. Čerpal jsem z kronik, z matrik a použil jsem také některé nápisy z náhrobních desek na starých hřbitovech," říká Martin Fibiger. "Chtěl jsem prostě napsat silný příběh, který čtenáře chytne," doplňuje.
Na sto třiceti stránkách se odvíjí osudy bratrů Martina a Waltera Aussigerových, kteří se od sebe pár let po skončení druhé světové války odloučili. Zatímco jeden zůstal doma, druhý emigroval do Ameriky. Nikdy už se neviděli ani spolu nekomunikovali. Knížka vystavěná z krátkých kapitol je potom jakousi konfrontací jejich vzpomínek a zážitků, oba vyprávějí své vlastní příběhy.
"Těžištěm děje jsou třicátá až padesátá léta minulého století a samozřejmě dnešek, ale protože se jedná o příběh rodu a krve, zabrousí občas čtenář i hlouběji do historie, až ke třicetileté válce. V závěru jsem pak v určitém bodě vyprávění utnul a nechávám na čtenáři, aby sám uvažoval, co přijde," usmívá se ústecký autor.
V příběhu vystupují kromě obou bratrů i další postavy, důležitou roli hraje především Bruss, který se po roce 1948 stal místním politikem, archivářem a zároveň protivníkem zůstavšího Martina. Fibiger však upozorňuje, že cílem jeho knihy není ukazovat na konkrétní lidi a určovat, který z nich byl ten dobrý a který špatný.
"Šlo mi výhradně o příběh, místy poetický, místy napínavý, dramatický. Nemůžu však samozřejmě vyloučit, že se po vydání knížky někdo dotčeně neozve. Přece jenom to je pořád ještě dost citlivé téma. Ostatně - když před časem vydali ukázku z Aussigera v jednom polském literárním časopise, vymínili si, že ji musím opatřit dovětkem, kde zdůrazním, že se jedná pouze o beletrii," vzpomíná Fibiger.
Příběh ze Sudet vyšel v nákladu tisíc výtisků. Stejně jako předchozí povídkový titul Kern jej opatřil ilustracemi děčínský básník Radek Fridrich. V několika frotážích vetknul do obrázků jablek nápisy ze starých hrobů.
"Záměrně si vybral jablka, protože jde o jedno z hlavních témat knížky. Jmenuje se tak jedna z hrdinek, nosí jablko pořád s sebou a navíc je tam i stará alej jabloní vedoucí ke hřbitovu, která je nakonec vykácena, jako reminiscence toho, co bylo," přibližuje Martin Fibiger.
V současné době už začíná pomalu vznikat i závěrečná část jeho trilogie, sudetská legenda s pracovním názvem Anděl odešel. Její děj se bude odehrávat ve Vitíně vísce v kopcích nad řekou Labe, v níž už více než padesát let nikdo nežije.
"Půjde o příběh člověka, který se po více než půlstoletí vrací zpoza oceánu do míst, kde se narodil, a najde jen prázdné, polorozbořené domy. Po odsunu Němců totiž vesnici záhy opustili i Češi. A on se chce dozvědět, co se tu vlastně stalo," doplňuje Fibiger.
Na sto třiceti stránkách se odvíjí osudy bratrů Martina a Waltera Aussigerových, kteří se od sebe pár let po skončení druhé světové války odloučili. Zatímco jeden zůstal doma, druhý emigroval do Ameriky. Nikdy už se neviděli ani spolu nekomunikovali. Knížka vystavěná z krátkých kapitol je potom jakousi konfrontací jejich vzpomínek a zážitků, oba vyprávějí své vlastní příběhy.
"Těžištěm děje jsou třicátá až padesátá léta minulého století a samozřejmě dnešek, ale protože se jedná o příběh rodu a krve, zabrousí občas čtenář i hlouběji do historie, až ke třicetileté válce. V závěru jsem pak v určitém bodě vyprávění utnul a nechávám na čtenáři, aby sám uvažoval, co přijde," usmívá se ústecký autor.
V příběhu vystupují kromě obou bratrů i další postavy, důležitou roli hraje především Bruss, který se po roce 1948 stal místním politikem, archivářem a zároveň protivníkem zůstavšího Martina. Fibiger však upozorňuje, že cílem jeho knihy není ukazovat na konkrétní lidi a určovat, který z nich byl ten dobrý a který špatný.
"Šlo mi výhradně o příběh, místy poetický, místy napínavý, dramatický. Nemůžu však samozřejmě vyloučit, že se po vydání knížky někdo dotčeně neozve. Přece jenom to je pořád ještě dost citlivé téma. Ostatně - když před časem vydali ukázku z Aussigera v jednom polském literárním časopise, vymínili si, že ji musím opatřit dovětkem, kde zdůrazním, že se jedná pouze o beletrii," vzpomíná Fibiger.
Příběh ze Sudet vyšel v nákladu tisíc výtisků. Stejně jako předchozí povídkový titul Kern jej opatřil ilustracemi děčínský básník Radek Fridrich. V několika frotážích vetknul do obrázků jablek nápisy ze starých hrobů.
"Záměrně si vybral jablka, protože jde o jedno z hlavních témat knížky. Jmenuje se tak jedna z hrdinek, nosí jablko pořád s sebou a navíc je tam i stará alej jabloní vedoucí ke hřbitovu, která je nakonec vykácena, jako reminiscence toho, co bylo," přibližuje Martin Fibiger.
V současné době už začíná pomalu vznikat i závěrečná část jeho trilogie, sudetská legenda s pracovním názvem Anděl odešel. Její děj se bude odehrávat ve Vitíně vísce v kopcích nad řekou Labe, v níž už více než padesát let nikdo nežije.
"Půjde o příběh člověka, který se po více než půlstoletí vrací zpoza oceánu do míst, kde se narodil, a najde jen prázdné, polorozbořené domy. Po odsunu Němců totiž vesnici záhy opustili i Češi. A on se chce dozvědět, co se tu vlastně stalo," doplňuje Fibiger.
Žádné komentáře:
Okomentovat