Štíhlá koza - V. Dundr a jeho představení

New Vyšehrad 21.3.08 k pobavení zahtaje ten který se tu s nóblesou sobě vlastní sám představuje:

Za totáče jsem začínal spíš jako básník a skladatel, než kytarista. Moc mi ale nešlo ani jedno ani druhý. Texty byly tak složitý, že se nedaly zazpívat, a navíc nikdo netušil, co mají vlastně znamenat. Valí se dýmy z vaječníků, zárodek nových omelet: copak to je nějaká písnička? Nebo: Některá tlustší děvčata vypadají, jako když se chystají slintat - vždyť to jsou samé urážky! Jo, akordy jsem k tomu přidával pěkný, ale ty moje tehdejší kapely měly tak nějak těžkej zadek a já jsem zpívalasi jako zraněná sýkorka.

---

Prostě to byl trapas od začátku do konce. A tak jsem si řekl, že musím začít od pěkně znova a od začátku. Začal jsem pilovat písničky od rockovejch a bluesovejch gigantů. Kytaru i zpěv. Jasně, že mi to moc nešlo, ale lidi už na to nekoukali tak rozpačitě. Tu a tam začali tancovat, a to se mi fakt moc líbilo. Taky jsem se začal líbit holkám. Za pár let se to ta moje kapela naučila tak, že si hodně laiků myslí, že už fakt pěkně hrajem. Ale já vím svý: naše místo je někde u hajzlu v hospodě, plný starejch i mladejch mániček nebo horolezců anebo co vím koho. Prostě lidí, co je baví koukat na to, jak si celej večer hraju na woodstock. No co bych k tomu ještě tak dodal. Teď s náma často bubnuje mladej Chino, je mu dvacet a má to v pažích. Taky mě baví, že když se celej upocenej při hraní svlíknu do půl těla, tak on taky. Nepřipadám si tak osamělej a von je i hezkej. Teď plánuju, že bysme někdy - až se to bude hodit - mohli jít do trenek.
Moje kapely: Základní Pištora, Krušnohor, Lamači zápěstí a pak, po tom mým rockovým obrození, jsem měl takovej bezejmenej hospodej šraml "Dundři" kterej jsme před pár lety pojmenovali Štíhlá koza ale všichni si to pořád pletou a říkaj hubená koza nebo šílená koza, ale ta koza tam už je pořád, tak to si myslím, že je dobrý.

Fota z akce minulé : Vyšehrad a Štíhlá koza