Videa Moje

Další mé videa - https://www.youtube.com/user/pekkky/videos?shelf_id=1&sort=dd&view=0

Co sem dělal v 80letech minulého století.

No byl socializmus tak jsme do práce moc nechodili, tak dvakrát-třikrát za tejden. Odvážnější se různě flákali po městě a koukali aby je(nás) neviděl mistr nebo nějakej práskač.

Taky se mě stalo že mě ujel vlak v 6.50 hod. do Děčína a musel jsem bejt tedy taky odvážnej v Jircháříh mě potkal Vlasta Machek kerej mě vzal než prej pojede další vlak do bufetu Interhotelu Bohemia. V bufetu měli konzumací lístky s barevným pruhem který se třeba po sto lidech měnil. Udělal jsme tam každej asi deset desítek a protože tam nebyl záchod ale jen umývárna tak jme si chodili ulevovat tam vždycky jeden držel kliku a druhej jak se nespisovně říká - chcal. Tohle slovo napsaný vypadá strašlivě ale takle se tu prostě mluví.

---

Za výčepem se tam v tý době jako výčepní snažil uchlastat Pepa Kadeřábek(naštěstí mu to nevyšlo) který tam dělal brigádu a někdy čárku do konzumačky napsal tak že se hrot propisky lístku ani nedotknul ale čárku jako psal. Za socializmu se taky kradlo ale tak nějak i obráceně, no ještě se to tak nějak neumělo... Ve dvě hodiny odpoledne paní za pokladnou říkala kde jste to vzali - jako ty konzumačky, protože barva od rána byla už třetí. No a my že tady. Kroutila nevěřícně hlavou brumlala že ty mladý maj teda držáky ale uvěřila a pod tíhou argumentů že už musíme na záchod, nás s kasírovala. Z Bohémky se chodilo se tenkrát na nejbližší veřejný hajzl před Mikulovskou vinárnu(dnešní Rychta).

No nebo sem byl doma zavřenej v temný komoře a dělal fotky a nebo taky z těch fotek pak vyráběl placky s Pražským výběrem. To se v zubní laboratoři vyžebral průhlednej "Dentakryl" doma se rozmíchal a na otočenej hrneček dnem vzhůru (proláklina se vymazala olejem ze Setůzy) se nalil do toho se ponořila fotka zmenšeného ofoceného obalu od singlu(malá gramofonová deska) zalil další dávkou průhlednou hmotou a do toho se vrazil zavírací špendlík a pak se počkalo až to ztuhne a bylo punkrockově hotovo. Takovej placek sem udělal třeba 20 kusů a rozdal to kámošům a protest proti režimu byl hotovej i bez podpisu Charty nebo jiných podpisových ilegálních pamfletů kerý sem se stejně bál podepsat i kdy by sem se k nim dostal. Výsledek jsem po třiceti letech našel doma tak si to můžete prohlídnout.

No nebo sem potkal zajímavého pána který vyprávěl věci v tom socialistickým informačním embargu tak zajímavý že mě rozum zůstal stát a taky protestoval a na just sem do práce taky nešel. Neznáte ho někdo, nebo nevíte kdo by to mohl bejt ?

No a je hotovo, nebo jak říká jeden mistr kovářskej - hotovíčko!

12. 12. 2012 to bylo 12 let, 12 měsíců a 12 dní, co...

Vážení,

včera, tedy 12. 12. 2012 to bylo 12 let, 12 měsíců a 12 dní, co jsem se přestěhoval na samotu Milkovice v Českém Ráji. Jde o statek, který leží na jižním svahu prvního pískovcového kaňonu, a tím vytváří polabskou vstupní bránu do Českého ráje.

Záměrem mého pobytu zde bylo vytvoření přirozeného místa, sloužícího jednak návštěvám dětí a mládeže v rámci ekologické výchovy, tak i prostoru pro možnost pořádání setkání s hudebními doprovody.

---

Oboje se daří. Od začátku chovám kozy a osly, nikoliv pro výkrm, ale pro volnou pastvu a radost návštěvníků. Těch k nám v rámci školních nebo oddílových výletů zavítá během roku vždy několik. Dveře jsou u nás otevřeny i těm, co chtějí ve volné přírodě přiložit ruku k dílu a při tom si odpočinout od tlaku velkoměst v přírodě. Kozí mejdan, tak se jmenuje letní kulturně-společenská slavnost během srpnového úplňku, která má na svém kontě už přes 100 dnů. Setkání je hojně navštěvováno a oblíbeno především těmi, co si nepotrpí na předem připravené programy, stánkaře, pořadatele, vstupné a nalinkovaný život vůbec. Zahrát hudbu a divadlo může každý, kdo si troufá.

Mezi další milkovické aktivity patří drobná obnova kulturních památek v okolí, udržení povědomí o historii nejen tohoto místa.

Na internetu můžete najít informace:

· o ekologickém a výchovném zaměření - www.milkovice.cz

· archiv a živé vysílání z Milkovic: www.kozitelevize.cz

· jednu z prvních internetových stránek v Čechách, která informuje o Milovických aktivitách: www.kozy.cz

· Stránky o historii nejen našeho okolí: http://odboj.jicinsko.cz nebo www.svazky.cz

V případě, že byste chtěli přijet, buď se v rámci dětského výletu podívat na zvířátka a přírodu, nebo si odpočinout u smysluplné práce, stačí se ozvat.

Jestli byste si chtěli u nás zahrát buď hudbu, nebo divadlo, případně uspořádat v rámci některého setkání autorské čtení, stačí to samé.

Kozí mejdan se uskuteční již po třinácté, a to od středy 21. srpna do neděle 25. srpna 2013 v Milkovicích u Libáně - uprostřed mezi Sobotkou a Kopidlnem.

Bohužel, i přes všelijaké žádosti a supliky směrem k zodpovědným místům a nadacím, se nám nepodařilo sehnat jednorázové finanční prostředky pro vytvoření hygienického zázemí pro delší pobyt školních dětí a dalších návštěv. Stejně tak finance na vytvoření stabilního pódia, nového krovu nad stodolou s přístřešky.

V případě, že by Vás napadlo, jak nejlépe materiál na výstavbu shora uvedeného sehnat, nebo jek zajistit finanční prostředky na nákup potřebného, prosím ozvěte se. Jestli nás sami můžete finančně podpořit buďto jednorázovým osobním darem, nebo firemním sponzorským příspěvkem, tak zde je uvedeno číslo účtu na nás i sponzorská smlouva do účetnictví.

Děkuji Vám za náklonnost a trpělivost

Srdečně zdraví

Stanislav Penc

Tel: 605/701081

P.S.: V případě, že si nepřejete podobné zprávy z Milkovic dostávat, stačí napsat. Jestli víte o někom, komu by se tato informace hodila, prosím přepošlete mu ji.

Na dřevo

Cesta

Dopadla dobře jen z Lobendavi jsem zapat do škarpy ale hodnej pám nás s vytunigovanim autem vytál.

Polní cestou na chatu sem moc už jed nechtěl ale Mánes řikal že dobrodřužství neni nikdy dost a tak se jelo - no mrkněte se a sem teda hodně nadával tak že si ucpěte uši.

Čtyřiadvacetihodinovka z podzimu do zimy byla patřičným užíváním dobře vyfutrována.

Zaniklé obce na Děčínsku a Litoměřicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Děčín a Litoměřice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklé obce.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.

---

Okres Děčín (Bezirk Tetschen)

Obce, osady, samoty:
Arnoltický Bor (Arnshaide), Bergbauer (Bergbauer), Cihelny (Ziegelhütte), Čáslav (Tschiaschel), Dolní Žleb - část obce (Nieder Grund an der Elbe), Flietlův Domek (Flietelhäusel), Fukov (Fugau), Gutschengel (Gutschengel), Harrachov (Harrachsthal), Hely (Nassendorf), hřbitov Weinbrunn (Friedhof Weinbrunn), Hřensko - Hotel Deutsches Haus (Herrnskretschen - Hotel Deutsches Haus), Hřensko-hřbitov (Herrenskretschen-Friedhof), Jetřichovice-Felsenkeller (Dittersbach-Felsenkeller), Jetřichovice-Fiedlers Weinschank (Dittersbach-Fiedlers Weinschank), Králův mlýn (Königsmühle), Krümmerwandbaude (Krümmerwandbaude), Kunratice (Kunersdorf), Lázy (Lasy), Lipová (Hainspach), Liščí (Röhrsdorf bei Hainspach), Malé Stínky (Klein Zinken), Mlýn a celnice v údolí Suché Kamenice (Dürr-Kamnitz), Netterskope (Netterskope), Nová Víska (Neudörfel), Nová Víska (Neudörfel), Nový Fukov (Neue Fugau), Nový Svět (Neue Welt), Nový Svět (u Hor. Podluží) (Neuweld (zu Obr. Grund)), Popovičky (Popendőrfl), Ptačí (Vogelgesang), Roubený - Celnice & Hostinec (Raupenberg - Zollamt & Gasthaus), Severní (Hilgersdorf), Skřivančí (Lerchenthal), Skřivánčí Pole (Neu Lerchenfeld), Skrytín (Skritin, Skřetín), Sluková (Schneppendorf), Srbská Kamenice-nástupiště Ferdinandovy soutěsky (Windisch Kamnitz), Stará Studánka (Altschönborn), Světlík (Lichtenberg), Velké Stínky (Gross Zinken), Veselíčko 1.díl (Freudenheim), Zadní Doubice (Hinterdaubitz), Zadní Jetřichovice (Hinterdittersbach)

Objekty:
Birkenbaude (Birkenbaude), Botzenschenke (Botzenschenke), Bratrský oltář (Bruder Altar), Brtnická chata (Zeidlerhütte), Brtníky - hostinec Weber (Hütters Gasthof Weber), Brtníky - Pruský dům č.p.117 (Preußenhaus), Brtníky-kostel sv. Martina (Ziedler-Kirche hl. Martin), Bynovec - zámek (Binsdorf), Chata u Hadího pramene (Chata u Hadího pramene), Chmelnice - lázně (Hopfengarten - Bad), Černý mlýn (Schwarzmühle), Dolský mlýn (Grundmühle), Edelgrund (Edelgrund), Fichtel Schänke - hostinec (Fichtel Schänke - hostinec), Hájovna (Försterei), Hantschberg (Hantschberg), Hessova bouda - Tvarohová šenkovna (Quarkschanke), Hostinec u Modré Hvězdy (Gasthof zu Blauen Stern), Hotel Burza (Hotel Börse), Hřensko-Hotel Herrenshaus (Herrnskretschen-Hotel Herrenhaus), Hübelova továrna a akvadukt (Hübelova továrna a akvadukt), Huntířov - kostel sv. Jiří (Güntersdorf - Kirche Hl. Georg), Jáchym (Joachimsberg), Jägerhaus (Jägerhaus), Jedlová (Tannbusch), Jetřichovice - hostinec Michelshof (Dittersbach - Gasthaus Michelshof), Jetřichovice - statek (Dittersbach - Bauerhof), Jitrovník - Vogelova bouda (Jüttelberg - Vogelbaude), Johann Herschel - výroba umělých květin (Johann Herschel - Kunstblumenfabrik), Josef Kunert & Söhne - kovové a kancelářské zboží. (Josef Kunert & Söhne - METALL UND BÜROWARENFABRIK), Kamenická Stráň - Kesslerův hostinec (Kamnitzleiten - Kesslers Gasthaus), Karlovo údolí (Karlthal), Kinského vyhlídka (Kinského vyhlídka), Knížecí - Fürstenwaldský Mlýn (Fürstenwalde - Fürstenwaldder Mühle), Kostelní cesta (Kirchsteig), Krásná Lípa - starokatolický kostel (Schönlinde - altkatholische Kirche), Krásná Lípa - vila Hirsch (Krásná Lípa - vila Hirsch), Krásný Buk - Jägrova továrna (Schönbüchel - Jägers Wirkwarenfabrik), Kunratice - továrna Čechie (Kunnersdorf - fabrik Böhmerland), Kunratice u České Kamenice-hřbitov (Kunnersdorf-Friedhof), Kyjov - Dixův mlýn (Khaa - Dixsmühle), Kyjov - hostinec v Kyjovském údolí (Khaa - Gaststätte Zur böhmischen Schweiz ), Lázně svatého Josefa (St.Josefs bad), Lesní výroba v Českém Švýcarsku (Lesní výroba v Českém Švýcarsku), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesovna u Sněžníku ( Das Waldhaus bei Dorf Schneeberg), Líska-hřbitov (Hasel-Friedhof), Merboltice - rozhledna (Mertendorf - Aussichtsturm), Merboltice-kostel sv. Kateřiny (Mertendorf), Mezní Louka piket a srub na Karlshausu (Rainwiese piket), MIAX - Max Grohmann & Co. KG, pletárna (MIAX - Max Grohmann & Co. KG), Myslivna (Försterei), Nádraží Děčín - východ (Tetschen Nordwestbahnhof), Nová Oleška - kostel Nejsvětější Trojice (Neu Ohlisch - Kirche ), Pastevní vrch - hostinec Hubertus (Hutberg - Hubertusbaude), Penzion Annaberg (Penzion Annaberg), Pirschkenbaude (Pirschkenbaude), Pitschův mlýn (Pitschmůhle), Plissenbaude (Plissenbaude), Poplužní dvůr Ostrý (Meierhof Scharfenstein), Prostřední Žleb - hřbitov (Mittel-Grund - Friedhof), Račí mlýn (Krebs Mühle), Rumburk - východní strana náměstí (Rumburk - východní strana náměstí), Růžová-hřbitovy a evangelický kostel (Rosendorf), Růžovský vrch - rozhledna (Rosenberg), Rychnov - kostel sv. Bartoloměje (Reichen - Kirche), Skřivánčí vrch (Lerchenberg), Starý mlýn (Starý mlýn), Stoliční hora (Quaderberg), Studenec-Kinského chata (Kaltenberg-Kinske baude), Studený - hřbitov (Kaltenbach - Friedhof), Šluknov - pivovary (Schluckenau - Brauerei), Šluknov: Rudolf Weber dědicové (Sluckenau: Rudolf Weber´s Erben), Špičák (Spitzberg), Šternberk u Brtníků (Sternberg bei Zeidler), Švýcarský dům (Schweizerhaus), U pěkné vyhlídky (Zur schönen Aussicht), U pramene Mandavy (Die Quelle Mandau), Valkeřice - kostel sv. Barbory (Algersdorf - Kirche), Velký Chlum - hostinec a hotel (Kolmener Kippe - hotel und restauration), Verneřice-Boží vrch (Wernstadt - Gottesberg), Veselé pod Rabštejnem-nádraží (Freudenberg), Větrník (Windmühle), Všemily - hřbitov (Schemel), Vyhlídka (Butterberg), Wäberův mlýn (Wäbermühle), Wolfsschlucht (Wolfsschlucht), Zimmerova pila (Zimmerova pila)

Okres Litoměřice (Bezirk Leitmeritz)

Obce, osady, samoty:
Babiny (Babiny), Doly (Neu Gründl), Lázně Jeleč (Bad Geltschberg), Lovoš (Lobosch), Prosmyky (Prossmik), Starosti (Sorge), Sušárna (Neue Dörre), Vimperk (Winterberg), Zelená Ves (Gründorf)

Objekty:
Bílý Kostelec - kostel sv. Havla (Weisskirchen - Kirche), Buckelmühle (Buckelmühle), Friedlmühle (Friedlmühle), Gubenhausenmühle (Gubenhausenmühle), Habřina - kostel (Haber - Kirche), Hořidla chata (Horschigel baude), Hrušovany - kostel Prachová (Ruschowann), Huttmühle (Huttmühle), Káčov (Káčov), Konojedský mlýn (Konojedský mlýn), Konojedy - zámek (Konojed - Schloss), Kundratice - Henrietta (Kundratitz - Henriettens Ruhe), Lagronský mlýn (Lagronmühle), Libochovice-synagoga (Libochowitz-Synagoge), Litoměřice-synagoga (Leitmeritz-Synagoge), Močidla (Močidla), Mukařov - kostel sv. Františka (Munker - Kirche), Nový Svět - hostinec (Neue Welt), Ovčín (Ovčín), Papírna (Papiermühle), Podhora (Podhora), Podhrázský mlýn (Neugründler Mühle), Schälmühle (Schälmühle), Schenkenmühle (Schenkenmühle), Tomsův mlýn (Domsmühle), Touchořiny - kostel sv. Prokopa (Taucherin - Kirche), Windsor (Windsor), Zahájí (Zahájí), Záhorecký mlýn (Zahortschermühle)
Zaniklé obbce Ústecka a Teplicka

Zaniklá obce na Ústecku a Teplicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Ústí nad Labem a Telice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklích obcí.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.

---

Ústí nad Labem (Bezirk Aussig)

Obce, osady, samoty:
Adolfov (Adolfsgrün), Černičky (Tschernitschken), Dělouš (Tillisch), Havraní (Gasthaus Rabenhaus), Hladov (Hungertuch), Horní les (Oberwald), Horní Šebířov (Ober-Rzebirze), Horní Varvažov (Oberarbesau), Hrbovice (Herbitz), Kabát (Spiegelsberg), Kamenice (Kamnitz), Krásný Les - dolní část (Schönwald), Liboňov. (Liesdorf.), Lochočice (Lochtschitz), Maškovice (Maschkowitz), Mauerschin (Mauerschin), Nedvědice (Bärenhecke), Nový Dvůr (Neuhof), Nový Les (Neuwald), Otovice (Hottowitz), Ovčárna (Schäfereich), Panenská (Jungferndorf), Pláň (Plan), Podhoří (Deutsch Neudörfel), Přerov 1.díl (Pschira l.), Průčelí (Prütschel), Rabenov (Rabenay), Rájec - část obce u hranic (Raiza,Raisza), Roudné (Raudney), Samoty v údolí Lučního potoka (Samoty v údolí Lučního potoka), Stará Homole (Alt-Hummel), Střekov - renesanční poplužní dvůr (Střekov - renesanční poplužní dvůr), Stříbrníky (Ziebernik), Studánka (Borngrund), Špičák - Schutzhütte (Spitzberg - Schutzhütte), Tavírna (Schmelze), Thunovská lesovna (Thunovská lesovna), Tisá - část (Tyssa), Tisá Cihlářský rybník - Lázně (Tyssa Ziegelteich - Strandbad), Tscherlaken (Tscherlaken), Tuchomyšl (Schönfeld), Ústí nad Labem - Masarykova ulice - jižní část (Aussig - Masaryk Strasse - Südteil), Ústí nad Labem - Ostrov (Aussig - Ostervorstadt), Užín (Auschina), Varvažov (Arbesau), Větrov (Strekenwald), Vitín (Wittine), Vyklice (Wiklitz), Wokerdolen (Wokerdolen), Zalužany (Senseln), Ždírnice (Sernitz)

Objekty:
Adolfov Kaple sv. Antonína Paduánského (Adolfsgrün Kapelle St. Antonius von Padua), Buková hora - Altánek (Zinkenstein - Aussichtsturm), Chabařovice - evangelický kostel (Karbitz - Evangelische Kirche), Chlumec - zámek (Kulm - Schloss), Dolní mlýn (Untermühle), Dolní mlýn (Untere Mühle), Frážská bouda (Fraschenbaude), Horní mlýn (Obere Mühle), Jedovina (Jedowin), Kaple navštívení Matky Boží (Mörkauer Kapelle), Königův mlýn (Königsmühle), Liboňovská hvězdárna. (Liboňovská hvězdárna.), Na Fibichu - u Jitřenky (Fibichschänke - zum Morgenstern), Nakléřov - kostel sv. Josefa (Nollendorf - Kirche), Nakléřov - rozhledna (Nollendorf - Ausichtsturm), Památník bitvy Na Běhání (Památník bitvy Na Běhání), Petrův mlýn (Petermühle), Schönfeldermühle (Schönfeldermühle), Střelnice (Schützenhaus), Ústí nad Labem - Česká škola (Aussig - Böhmische Schule), Ústí nad Labem - hlavní pošta (Aussig - Hauptpost), Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu (Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu), Ústí nad Labem - knihovna (Aussig - Bibliothek), Ústí nad Labem - Schaffnerova vila (Aussig - Schaffners Villa), Ústí nad Labem - Stará radnice (Aussig - Altes Rathaus), Ústí nad Labem - synagoga (Aussig - Synagoge), Vaňov - výletní hostinec (Wannou), Zámek Ledebour (Schloss Ledebour)

Teplice (Bezirk Teplitz)

Obce, osady, samoty:
Břešťany (Preschen), Březina (Březina), Břežánky (Briesen), Chotovenka (Kottowenka), Chudeřice (Kutterschitz), Drahůnky (Dreihunken), Dřínek (Trinka), Fojtovice (Voitsdorf), Habartice (Ebersdorf), Hajniště (Hegeholz), Hetov (Hettau), Hrdlovka (Herrlich), Jenišův Újezd (Lang-Ugest), Kocourkov (Katzendorf), Kolonie Rosenfeldova (Rosenfeld´sche kolonie), Krupá (Kruppai), Ledvice (Ladowitz), Liptice (Liptitz), Lyskovice (Liskowitz), Mackov (Matzdorf), Mohelnice (Müglitz), Moldava (Moldau), Nová Ves (Willersdorf), Oldříš (Ullersdorf), Pastviny (Grünwald), Pila (Brettsäge), Pohradice (Poratsch), Pokrok (Pokrok), Přední Cínovec (Vorder-Zinnwald), Radovesice (Radowesitz), Staré Chotějovice (Kuttowitz), Staré Verneřice (Alt Wernsdorf), Staré Zabrušany (Sobrusan), U Franků (Beim Franken), Vápenice (Kalkofen), Žichlice (Schichlitz)

Objekty:
Bílina - pivovar (Bilin - Brauerei), Bílina - špitál s kostelem sv. Alžběty (Bilin - St. Elisabeth Kirche mit dem Spital), Bílina-synagoga (Bilin-Synagoge), Břežánský dvůr (Meierhof Briesen), Cínovec - Rudné doly (Cínovec - Rudné doly), Duchcov - špitál (Dux - Spital), Hájovna Pod sedmi štíty (Forsthaus Siebengiebel), Horní mlýn (Obere Mühle), Hrob - evangelický kostel (Klostergrab - Evangelische Kirche), Hrob-Mlýny - přádelna (Klostergrab-Grundmühlen - Spinnerei), Jánskodolský mlýn (Johannesthaler Mühle), Kalkofner Mühle (Kalkofner Mühle), Kamenný mlýn (Steinmühle), Košťany (Kosten), Košťany - nádraží (Kosten - Bahnhof), Krupka - kostel sv. Prokopa (Graupen - Kirche des Heiligen Prokop), Loužecký mlýn (Luschmühle), Malhostinský mlýn (Malhostitz muhle), Marschmühle (Marschmühle), Mirošovice - zámek (Mireschowitz - Schloss), Müllmühle (Müllmühle), Nový Dvůr u Hrdlovky (Neuhof bei Herrlich), Osek - klášterní pivovar (Osseg - klösterliche Brauerei), Seegrund (Seegrund), Starý mlýn (Hoja Mühle), Stropník-rozhledna (Strobnitz-Strobnitzwarte), Teplice - Městské lázně (Teplitz - Stadtbad), Teplice - pivovar (Turn-Brauerei Teplitz), Teplice - Střelnice (Teplitz - Schützenhaus), Teplice - synagoga (Teplitz - Synagoge), Teplice-fotbalový stadion Drožďárna (Teplice-Stadion Hefewerk), Teplice-Sobědruhy - synagoga (Teplitz-Soborten - Synagoge), Teplice-Trnovany - evangelický kostel (Teplitz-Turn - Evangelische Kirche), Žebrácký roh (Battlecke)

Z

Cáry z filmů na Festivalu Sudety

SUDETY 2012 - VŠECHNO JE V TOBĚ!
Čtvrtý ročník festivalu se sudetskou tématikou vzniká za spolupráce Činoherního studia, Ústecké kulturní platformy '98, Lesa divokých sviní. Odehraje se v několika blocích v průběhu celého listopadu převážně v Činoherním studiu.

18. 11. ne 19:00 (zdarma)

CÁRY Z HRANEJCH FILMŮ
dobový sestřih 5ti celovečerních snímků (50. - 60. l. min. stol.) - místa ústeckého Severního polabí (severnipolabi.cz) - fotograf, badatel, blogger (usti.blog.cz), cestovatel, herec, překladatel atd. Milan 'Pekky' Bouška - Činoherní studio (cinoherak.cz).

Pro přehrání klikni na obrázek.

---

18. 11. ne 19:30 (vstupné dobrovolné)

CÁRY STAREJCH FILMŮ

Pořad z unikátních dokumentů vznikl v rámci projektu Historie českého undergroundu Ústavu pro studium totalitních režimů (ustrcr.cz), je chronologicky propojen a ucelen komentářem jednoho ze zakladatelů hnutí - Františka 'Čuňase' Stárka - laureáta Ceny Paměti národa 2012 (cenypametinaroda.cz). Zhlédnete amatérské práce, 'cvíčka' žáků FAMU i profesionálně provedené snímky tématu se věnující s nelíčeným zájmem. Vzorky propagandistických agitek Čs. televize a instruktážní elaborát StB působí dnes až komickým dojmem. Vzhledem k tomu, že domácí (8mm) kopírování bylo prakticky nemožné, nelze o samizdatu takřka hovořit, většina zůstávala jen v originálech, proto máme k dispozici jen vzácná torza, zbytky nenávratně zmizely při domovních prohlídkách nebo byly osvětleny rukou příslušníků VB přímo při pokusu o natáčení. Jde tedy o konkrétní události, jež ale mají své příběhy.

Program: Festivalu Sudety 2012 odkaz zde.

Dopis prezidentovi Spojených států severoamerických (1945)

Pane prezidente,

když bylo po vstupu jednotek americké armády do města Krumlova a na naše území vysloveno přání, aby německé obyvatelstvo dalo najevo svou národní příslušnost vyvěšením amerických vlajek, rádi jsme tomu vyhověli. Vyjádřili jsme tím jednak loajalitu vůči obyvatelstvem vítané americké armádě, jejíž přítomnost nám poskytla ochranu, jednak jsme tuto armádu nechtěli nechat na pochybách o naší národní příslušnosti.

---

S tísnivou starostí (v originále "in banger Sorge") jsme museli vzít na vědomí, že naše vlast byla přičleněna k nové Československé republice, která neposkytuje našemu mírovému životu a svobodě v žádném případě nijakou oporu.
Pochopili jsme správně situaci a chceme si být opravdu jisti slovy, že americké jednotky přicházejí na německé území nikoli jako utlačovatelé a jako nepřátelé, nýbrž jako osvoboditelé.
Poněvadž připojení ke státu jako Československo nejen neopravňuje takovou naději, ale dává nám naopak při znalosti české národní povahy a také u vědomí prohrané války německého národa z české strany očekávat jen brutalitu, bezohlednost, neporozumění, útlak a otroctví, prosíme Vás, pane prezidente, abyste nad naší vlastí převzal protektorát pro nynější i věčné časy.
Nemůžeme věřit tomu, že byste bez ohledu na názor čtvrt milionu obyvatel přiznal toto území nějakému státu nám cizímu, který utiskuje a vyvrací menšiny a ničím, zhola ničím nepřispěl k vítězství spojenců.
Stavíme se pod Vaši ochranu, ochranu Spojených států amerických, a doufáme, že podniknete v duchu mezinárodního práva okamžitá opatření v tom směru. Prosíme, abyste o právu na tuto zemi, na německou šumavskou župu (v originále "an den deutschen Böhmerwaldgau") prostudoval literaturu o její historii, s níž byl po mnichovské dohodě obeznámen anglický zástupce Chamberlain. Prosíme o neodkladná, pronikavá opatření na ochranu našeho pracovitého lidu, věrně lpějícího na rodné půdě, před českými utlačovateli.
Jen několik slov o naší šumavské župě:
Na kulturním sněmu ve Vimperku 27.4.1941 promluvil školní rada Bürger z Prachatic, který jasně dovodil, že Šumava (Böhmerwald) představovala v historickém, kulturním i zeměpisném ohledu vždycky jediný celek.
Šumavské území, jak je dostatečně patrné z přiložených dvou map, je cca. 2485 km2 velké a žije na něm cca. 244.000 německých obyvatel. Jde tedy o území právě tak velké jako Velkovévodství Lucemburské či, pro jiné srovnání, o něco menší než Rhode Island a právě s týmž počtem obyvatel jako má Delaware.
Na tomto území převažuje pohorské zemědělství. Jsou tu jedinečné krajinné krásy, enormní bohatství dřeva (51% povrchu území tvoří les) a obyvatelstvo představuje pracovitý lid bavorského kmene. Území nemá však nijaký životně důležitý význam pro Československo.
My Šumavané jsme v životě uvykli práci a rádi slibujeme, že jako samostatný svobodný stát resp. spolkový stát pod ochranou Spojených států amerických budeme s největší radostí a navyklou vytrvalostí pracovat tak, abychom svému protektorovi byli v každé době ku cti. Naše území se dokáže samo uživit. To, co mu chybí, rádi přijmeme od své nové mateřské země. Máme obecně jen jediné přání: klid a pořádek. Chceme zdvojnásobit své úsilí, pokud nám to přání dokážete splnit!
Naši otcové byli svobodný lid v tomto státě a nám se příčí být otroky. Přijmeme všechno, jen ne to, abychom uznali Čechy jako pány. Víme, že jsme jako součást německého národa prohráli válku. Ji samu ani poměry, které ji provázely, jsme však my nezavinili. Poté, co náš národ kapituloval, žádáme jako zástupci Šumavské župy, která prakticky existuje už od dělení krajů z 28.1.1907, nikoli o milost, ale slovy amerického Prohlášení nezávislosti ze 4. července 1776 považujeme za své právo a prohlašujeme zároveň:
When in the Course of human events, it becomes necessary for one people to dissolve the political bands which have connected them with another, and to assume among the powers of the earth, the separate and equal station to which the Laws of Nature and of Nature's God entitle them, a decent respect to the opinions of mankind requires that they should declare the causes which impel them to the separation. We hold these truths to be selfevident, that all men are created equal, that they are endowed by their Creator with certain unalienable Rights, that among these are Life, Liberty and the pursuit of Happiness. That to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed, That whenever any Form of Government becomes destructive of these ends, it is the Right of People to alter or to abolish it, and to institute new Government, laying its foundation on such principles and organizing its powers in such form, as to them shall seem most likely to effect their Safety and Happiness. (příslušná pasáž The Declaration of Independence, v dopise uvedená německy, je zde pro přesnost citována v originále - pozn.překl.)
O tato úvodní slova amerického Prohlášení nezávislosti opíráme právo uspořádat svou existenci tak, aby mohlo být území naší Šumavy prohlášeno za spolkový stát Spojených států amerických a aby mohly být na naši prosbu poskytnuty i záruky tomuto prohlášení, které se děje ze svobodné vůle, bez donucení, v naději, že naše zrale uvážené rozhodnutí přinese našemu lidu provždycky mír a svobodu.
Předpokládáme, že tato žádost bude Vámi, pane prezidente, co nejrychleji předána ke kladnému vyřízení a že nezapadne. Chováme k Vaší osobě stejnou důvěru, jakou máme vůči vlastnímu pocitu odpovědnosti, vedoucího nás ke kroku, který reprezentuje tento dopis. Jeho následky jsme plně a zcela uvážili a počítáme s jeho co možno nejrychlejším vyřízením.
Autoři této žádosti, která je v zájmu obyvatel našeho území, se ohlásí u guvernéra americké vojenské správy města Krumlova poté, až uvidí úspěch naší žádosti, poněvadž pomstychtivost českých utlačitelů nezná hranic.
Pokud by mohla vzniknout pochybnost nad zněním tohoto dopisu, nakolik byste se mohl domnívat, že snad neodpovídá smýšlení obyvatel našeho území, pak prosíme o uspořádání plebiscitu na základě roku 1938 se dvěma otázkami:
1) pro samostatný spolkový stát USA (svoboda),
2) pro připojení k Československé republice (útlak).
V každém případě děkujeme za ochranu, kterou nám poskytují Vaše jednotky a prosíme, aby naše území nebylo vydáno na pospas české zvůli, tj. aby okupační jednotky nebyly staženy, ale ponechány k zajištění Vaší ochrany nad naším územím.
Podle mnichovské dohody, podepsané anglickým ministerským předsedou Chamberlainem a francouzským ministrem Daladierem, bylo naše území vyňato ze svazku někdejší Československé republiky. Je tedy pokus znovu připojit naše území k nové české republice (neue tschechische Republik) jednáním protizákonným!
Chceme zde na půdě našich otců v klidu a pořádku žít jako svobodní lidé. To je naše jediné přání a my toto přání budeme vždy znovu přiměřenými prostředky dávat najevo. Je to ten nejprostší příkaz lidského práva a lidské důstojnosti!
Doufáme v nový čas ve vývoji našeho území, snad jako příklad pro novou Evropu.
Máme opravdovou, nejlepší vůli.
Přijměte, pane prezidente, náš návrh. Kéž pomůže nám i Vašemu národu domoci se cti a práva.

Lidé, jimž leží osud Šumavy velice na srdci

Seznam příloh (ty se s dopisem nedochovaly - pozn. překl.):
a) listina Soběslava II. o právech Němců z roku 1180,
b) prohlášení německých zástupců roku 1920 v pražském parlamentu,
c) "Wer war zuerst da?"(Kdo tu byl první?) - historický článek,
d) mapa Böhmerwaldgau (protektorátní a zemské hranice),
e) česká mapa jazykových hranic z roku 1934, vydaná počešťovacím spolkem; Zde označená česká menšina v jinak německých místech má sloužit k prosazení českých úředním míst v tomto území (pošta, železnice, policie atd.).

Text dopisu je přeložen v úplnosti. Citovaný v něm školní rada Josef Bürger, rodák ze šumavské osady Žlábek (Rindles) u Horní Plané (Oberplan), který se po válce a odsunu (vyhnání) zasadil o zřízení Šumavského muzea na Horním hradě v bavorském Pasově, zemřel ve věku 93 let 15. 3. 1981 v hornorakouském Attnangu. Dopis je psán na cigaretovém papíře a pochází z pozůstalosti jednoho českobudějovického archiváře, z níž se dostal do fondu Jihočeské vědecké knihovny. O jeho pravosti lze velmi věrohodně uvažovat, ačkoli doložit a potvrdit ji lze jen těžko. Je datován v "Krummau a.d.Moldau" (tak byl za války úředně Krumlov přejmenován) 12. 6. 1945. Připomenu jen, že ta dvě města, České Budějovice a Český Krumlov, byla kdysi něco jako hlavní města tehdy převážně německy hovořící Šumavy. Jeden německy píšící budějovický autor, jmenoval se Karl Franz Leppa, uváděl dokonce jako své rodiště Budweis am Böhmerwald, tj. Budějovice na Šumavě. Překlad byl zveřejněn roku 2000 v květnovém čísle renomovaného měsíčníku Přítomnost ve dnech výročí konce druhé světové války.

- - - - -
Český Krumlov