Vyhrabat se ze dna, utéci drogovému zajetí a začít slibnou hereckou kariéru dokázal původním povoláním mechanik elektronických zařízení, doposud působící jako hostující herec ústeckého Činoherního studia. "Čistokrevný" neherec Divadla Na zábradlí Leoš Noha tak působí ve společnosti takových veličin jako např. Petr Čtvrtníček, Jiří Ornest či Pavel Liška.
Vyrvané Pekkyho fragnenty bez dovolení z autora : Miroslava Rosendorfa.
Nabídka, která se neodmítá
"Poštěstilo se, z Divadla Na zábradlí přišla nabídka, která se zkrátka neodmítá. Původně jsem byl domluven, že nastoupím od začátku roku, ale v Praze mě potřebovali dřív, a tak jsem tam začal působit na částečný úvazek už od poloviny listopadu, čímž jsem zkomplikoval život Činoheráku, ale naštěstí se vše dokázalo vyřešit.
Mechanik
Učňákem jsem tedy nakonec prolezl, stal se ze mě mechanik elektronických zařízení, nyní však už třináct let hraju. Když ředitelka Divadla Na zábradlí Doubravka Svobodová zjistila, že jsem mechanik elektronických zařízení, řekla, že kdyby to věděla, už jsem v jejím divadle dávno," směje se Noha.
Začalo to recesí
Herecké začátky byly spíše recesí. "Hrát jsem začal s Vláďou Dundrem v jeho souboru Theater der Himmel. Hráli jsme v habrovické hospůdce. Prvním štykem byla hra J. K. Tyla Drahomíra a její synové, v Dundrově přepracování pod názvem Krev. Druhým kusem pak byla přepracovaná hra Jaroslava Klímy Edgar, kterou jsme uváděli pod názvem Jednooké děcko. Mými spoluherci tehdy byli Gabriela Petržílková a Erik Hanzlíček. Zkoušeli jsme i Dostojevského Cizí ženu a muže pod postelí, ale to jsme bohužel nikdy nedozkoušeli," říká Noha.
Vyžvejklá bambule
Nezanedbatelné bylo Leošovo působení v těžce recesistickém a kontroverzním uskupení Vyžvejklá bambule. "No jo, Bambule. Jednou na jejich vystoupení (bylo to v době, kdy jsem zpíval ve skupině Invalidní důchod) jsem řekl Radimovi von Neuvirtovi, že jejich vystoupení bylo skvělý. Ty vole, ty vypadáš jako Jára Cimrman, on na to. Neměl bys cigáro? To se za večer opakovalo asi osmkrát, až mi nakonec nabídl angažmá.
Zmrtvýchvstání
Jako zázrakem si dokázal na tvrdých drogách závislý narkoman Leoš Noha říct dost. "V období Bambule jsem se živil různě, hlavně však jako barman v rockovém klubu. Tehdy jsem si prošel svým drogovým obdobím. Naskočil jsem do vlaku, který se rozjel tak, že vyskočit z něj nebyla vůbec žadná sranda. Bez přátel bych to však nikdy nedokázal. Nejvíc mi asi pomohl Pepa Kadeřábek, šéf kulisáků v činohře. Když jsem byl na dně, poprosil jsem ho, zda by pro mě neměl nějaký flek - asi za týden mi řekl, že mohu nastoupit. Myslel jsem si, že jako kulisák, ale bylo to místo osvětlovače. Nikdy dřív jsem to nedělal, a tak jsem občas nezvládal. Dokonce mě chtěli i vyhodit, ale tehdejší silná trojka Pepa Kadeřábek, Achab a Bynďa (jeho tragická smrt mě zasáhla tak silně, jako snad ještě nic v životě, dosud mám jeho číslo v mobilu a vím, že tam zůstane napořád - co kdyby...) mě zachránila."
Profesionál
"První opravdové angažmá jsem dostal ve Hráčích Michala Langa. Původně nabízeli roli sloužícího Pepovi Kadeřábkovi. Říkal jsem Pepovi: To je jednoduchý, buď prostě sloužícím, nic na tom není. Tak si to zkus sám, odvětil Pepa. - No a od té doby jsem hercem na plný úvazek," vysvětluje Leoš Noha.
Žádné komentáře:
Okomentovat