29 května 2016

Vlakem a kolem - podruhý

Po čtvrtečním oléé v Krčku sem jel vlakem s kolem do práce, Jirkov u Chomutova se to tam menuje. Kolo teda elektrokolo sem nechal u správcové v poliklinice za 20 minut jsem se u pani zubařky realizoval a jel si koupit na náměstí "Koka kolu" bylo mě trochu šoufl.

Měli jí v pekárně před kerou sem kolo jen nezamčený vopřel. Času vevnitř sem moc nestrávil (dalamánek, vajčkovej salát a mastnej bramborák k obědu sebou).

Venku u kola stáli dva snědý ale praví Jikrováci...

"Co je klucíí zajímaj vás elektrokola ?" Ptám se s přitroublím rádobyvtipně jižanským přízvukem.

"No jóo" povídá první kterej má kšiltovku štítkem dozadu.

Druhej v modrej šponovkách, podobnej těm co holky nosily v šedesátej letech v minulém století pod názvem "kalijopky" od kola ani nezved voči, " ...kolik to stojí" ptá se.

Trochu ale né moc přeháním: "Sto ticíc".

Kalijopka se votočí ke Kšiltovce..."Ty voleé to je už na vraždu.

Balim svejch pět švestek a upaluju ke kostelu sv. Jiljí na náměstí se chytit na "Václava" za kliku.
Za zády slyším: "Pičo, vom nám ho bere".

Trnu, ale pomalu odcházejí tak du pojíst na lavičku, dalamánek byl hnusnej, volamuju kůrku a jako žící nabírám salát. Vnitřkem jak uzrávající důchodce krmím holuby. Trochu bloudím při odjezdu, mezi různejma vodníma přivaděčema nemohu najít Bílinu abych se poní dal proti proudu na Krušný Erzgebirgi.

Bilina je tu ještě krásná. Zase trochu bloudim, pro jistotu dobíjím kolo na Mníšku(jeden velkej a malej Budvar). Na Cinvaldu bouřka dešt, dobijim podruhý(guláš,velkej a malej Gambáč). Ve vosum večer sem po 105km doma.

27 dubna 2016

Ahoj Topolovi !

Jednou jsem vyhazoval Pepu Kadeřábka z auta před barákem, už ani nevím vodkať jsme přijeli.
Asi z rádia Sever které tam sídlí šla pěšky po schodech parta 5 sestříhanej fešáků ve stejných sakách, košilích i kravaty měli přibližný modrý odstín.

Vyhodil sem Pepovi z kufru věci na chodník, zabouch zadní haupnu řekl "Čau" a šel za volant. V tom se ozvalo z druhého chodníku "NAZDAR" mrk sem tam vokem, uviděl "kravatáky", pohrdavě protách držku a used za volant.

Do auta se ke mě vohnul Pepa a povídá "To je Topol"(rozumněj-tehdejší přeceda vlády Topolánek)nějak jsme se uchychtli a my i oni si šli posvim.

A teť se od něho ve Svobodném foru dovídám že lehy skončily a Nepřítel je tu zas... Už mu to, když nemá moc - věřim !

Topol ve Svobodném foru:
S růstem míry přerozdělování a rozsahu sociálního státu se zvyšuje počet neaktivních lidí drogově závislých na státu, na jeho mzdách, důchodech, sociálních dávkách, zakázkách, dotacích. U nás to je určitě přes 60-70% populace. Ti volí přirozeně levici a populisty. Sociální stát a nárůst lidí na něm závislých přináší pohyb voliče mediána směrem doleva.

Občany - kromě živnostníků - přestaly zajímat daně. Vzhledem k počtu lidí závislých na nějaké formě státního příspěvku vyžadují vyšší mzdy, důchody, dávky, dotace a zároveň požadují zlepšit služby. Při tak vysoké míře přerozdělování chtějí nulovou korupci.

Je to kvadratura kruhu. Vede to k nárůstu populismu a nahrává to znovu zájmovým skupinám a oligarchům. Z party chytrých bolševiků, estébáků, svazáků, PZkářů a úspěšných privatizérů vznikla nová česká elita - nová třída magnátů.

24 dubna 2016

Bufetové potěšení


Protože sem prodal motorku, naboural auto, tak jsem musel do práce vlakem a s sebou jsem si vzal tedy kolo. Měl jsem práci na chvilku, takže domu přes Krušný hory, kde v údolí si natrhám medvědí česnek...

Bořeň už mám zmáknutej, tak jsem vyjel na Chlum, nic moc výhled jen z pod vrcholu do středohoří. Přes Ledvice a úložiště popílku do Duchcova.


V bufetu nostalgicko-socialistická gastro nirvána. Sekaná, lutenice, hodně hořčice, žlutá limča a držťková bez rohlíku.
Když sem měl nandáno, tak paní přinesla z kuchyně někomu jinýmu šunkofleky. Koukal jsem na ně úplně fascinovaně a neuroticky rozhozený, že pan bufetář povídá: ...dáme poloviční porcičku? S nadšením jsem souhlasil. Fleky na talíři pokaždý a bez rozmyslu hodně maguju.

Trochu starší chlap co stál vedle s lahváčem povídá: To dělám taky.

Reaguju: ...to máme z vojny, jinak se to tam nedalo sežrat.

Lahváč: Kde si sloužil ?

Já: Brno, Budějice.

Lahváč: V Marijánskejch ? Tam sem sloužil já.

Já: Né na letišti, ale tam jsem byl pak na cvičení.

Bufetář ..to já byl u radistů v Berouně.

Další chlapík co se krmil na stojáka držkovou: Já v Pezinku, na Slovensku to stálo za hovno.

Mezi soustama a lokama to bufetářsky hučelo jako v úle. Tlachalo se o vojně a jak to fotbalisti z Teplic pokurvili s Duklou, žádnej utečenec, žádná politika, no nádhera. V tu chvíli jsem se do Duchcova chtěl okamžitě přestěhovat, ale jen jsem sed na kolo a odjel.
Pro kouknutí na fotky jdi sem - https://www.zonerama.com/pekky/Album/1461180

11 února 2015

Oliver Perry Smith


...byl asi velkej machr !


Před První světovou válkou se hlavně v Saském Švýcarsku objevil horolezec z jiného kontinentu ale byl spíše jak z jiné planety. Jmenoval se Oliver Perry Smith(*11.10.1884). Přijel za matkou do Drážďan v roce 1902 z Filadelfie v USA a stala se z něho legenda.

Ve škole na místní Technice se Oliver seznámil s místními lezci a velmi brzy po svém příjezdu začal "škodit" v Sasku, což mu zůstalo až do jeho 28 let, kdy lezení pověsil na hřebíček.


Jak vzpomíná Albert Kurze v ročence Jahrbuch für Turistik, 1954: "První květnovou neděli roku 1902 jsem s kamarádem lezl na věž Hinterer Ganskofel, když tu na mě z komína vedoucího na vrchol dolehne gejzír nadávek a hekání namixovaný slovem "goddam". Po několika minutách z komína vylezl mladík, chvíli váhal, pak nás pozdravil a sedl si vedle nás na polici pod vrcholovou stěnkou. Hoch měl na sobě okované boty, anglický sportovní kostým a široký klobouk.
Vysvětlil nám, že v těch botách vrcholovou stěnku sólo nezdolá, tak jsem vylezl na vrchol a nabídl mu druhý konec lana.

Představil se jako Oliver Perry Smith z Filadelfie a říkal, že zde trénuje na výstupy v Alpách…a tak začalo jedno velké horozeleckého přátelství. Každou neděli jsme pak jezdili lézt společně.

O další akci je dochovaná zpráva z dopisu příteli Fehrmannovi z roku 1908. Perryho slovy, komentujícími prvovýstup na věž Haupt Drilling: "Hoyer stál vedle hladkého žlabu, Hünig na jeho ramenou, zatímco já jsem z boku Hüniga nadzvedával, až konečně dosáhl na chyt a překonal tak obtížné místo. …Následoval traverz vpravo a 5 metrů nahoru…Hünig již zkušeně lezl po mojí ruce, pod vrcholem se však objevily potíže a on spadl na moje záda, ve vzduchu se přetočil, trefil hlavou skálu. Krev tekla proudem, zabarvujíce pískovec do ruda. Za chvíli se Hünig posadil na polici a proklínal Boha a svět vůbec…bylo jasné, že vrchol musím zdolat já, zvláště když pod věží bylo početné obecenstvo z drážďanského lezeckého oddílu Schwarzer Komin, jehož někteří členové nesli černou vlajku se smrtkou - znakem jejich oddílu. Po mnoha pokusech a zatlučení kruhu jsem o půl třetí stanul na vrcholu a vztyčil naši vlajku. Dobral jsem své spolulezce a musím říct, že bez nich by tento výstup nebyl možným. Věž je 31 metrů vysoká, mnohem vyšší než jsem myslel a konečně jsem zavřel hubu Löschnerovi." (Paul Löschner byl tehdy jedním ze špičkových lezců, který se o výstup na Haupt Drilling pokusil dříve a shledal to neslezitelným.)

Fehrmann na svého kamaráda vzpomíná: "Perry-Smith byl nejsilnější osobností, kterou jsem kdy potkal. Měl talent dělat věci monumentálně… ať už šlo o hledání prvovýstupů ve skále či v ledu, či noční rallye s jeho Bugatti, popřípadě v přátelských pitkách. Nebyl rozhodně svatým a ani jím být netoužil. Pouze málo lidí opravdu vědělo, že pod jeho někdy drsnou šlupkou bije ušlechtilé srdce."

Oliver se za volantem svého Bugatti. Vedle něho sedí přítel Rudolf Fehrmann.

Vybrané Saské(G.T.) výstupy Perryho:

1. března 1903 vstoupil na saskou scénu Oliver Perry-Smith společně s Albertem Kunzem svým prvním prvovýstupem na Falkenstein cestou Kunzeweg IV.

19. září 1905 Oliver dělá stoj na hlavě na vrcholu Barbariny poté, co byl první, kdo jí vylezl...

27. května 1906 první výstup na Jungfer - "Alter Weg" VII. Je to první cesta ve stupni VII (UIAA VI-), dnes spíše za šest, díky erozi chytů, D.E. - ale pozor, z police je to ke kruhu (jedinému na cestě) sakrametsky daleko.

24.červen 1906 výstupem "Perrykante" VIIb na Spannagelturm v Bielatalu poprvé dosažen stupeň VIIb (VI UIAA). Opět O. Perry-Smith, tentokrát s Arthurem Hoyerem.

3. září 1906 další, tentokrát spárové VIIb - "Südriss" VIIb na Dreifingerturm - Rudolf Fehrmann a Oliver Perry-Smith.

9. září 1906první výstup na Teufelsturm - "Alter Weg VIIb (VIIc)" čtveřicí Oliver Perry-Smith, Walter Hünig, Arthur Hoyer a Rudolf Fehrmann. Ve své době považován za nejobtížnější výstup. Je to i nejtěžší prvovýstup Perryho Smithe. D.E. - Mimochodem je to velmi nebezpečná cesta, málo lezená, všichni raději při výstupu na tuto monumentální věž volí těžší cestu Talweg VIIIa. Výstup vedl sedmnáctiletý Walter Hünig, spolulezci mu byli Oliver Perry-Smith a W. Baudisch.

Někdy překvapoval kamarády kanadskými žertíky přestože byl Američan, třebaže na vrchol věže potajmu vynesl kolo. Tak ho v roce 1912 na fotografii zachytil Walter Hahn.

Další neuvěřitelné kousky:

Vylezl ve své době jako jediný na světě Matterhorn 13 krát - jednou ve tmě.

Bez jištění vylezl na Eiffelovku.

Během zimy v Evropě, zpropagovával lyžování a stal se první americký mezinárodní lyžařský šampion. Vyhrál rakouské skokanské a běžecké tituly v roce 1914.

Byl jednou zatčen za opíjení a narušování pořádku v obci Bad Schandau. G.T. - V roce 1907 byl na tři měsíce internován na zámku "Sonnenstein" . V amoku ohrožoval své okolí pistolí, demoloval nábytek a vše v okolí. Po zatčení v Bad Schandau ale uprchl z cely. Byl deportován do USA ale vrátil se.

Vlastnil Bugatti se kterým jezdil ďábelsky rychle nejen do skal, ale po celé Evropě. Několikrát se proto dostal s policií do velkých potíží.

Do USA se vrátil před První světovou válkou v roce 1914 se svou ženou Agens a tříletým synem Illkem a do Saska se již nikdy nepodíval. Své syny od lezení odrazoval slovy, že je to příliš nebezpečné, a podporoval je v lyžování.

Jak řekl jeden z dnes již stovky nestorů Labského lezení, Dan Eminger: "Jaktože o něm ještě Hollywood nenatočil film !"

Zemřel v 13. května 1969. Čest jeho památce !

11. 2. 2015. sestavil: Milan Pekky Bouška.
Doplněno od: Eminger Dan(D.E.) a Gerhard Tschunko(G.T.) další - Komentáře k článku.

22 prosince 2012

Co sem dělal v 80letech minulého století.

No byl socializmus tak jsme do práce moc nechodili, tak dvakrát-třikrát za tejden. Odvážnější se různě flákali po městě a koukali aby je(nás) neviděl mistr nebo nějakej práskač.
Taky se mě stalo že mě ujel vlak v 6.50 hod. do Děčína a musel jsem bejt tedy taky odvážnej v Jircháříh mě potkal Vlasta Machek kerej mě vzal než prej pojede další vlak do bufetu Interhotelu Bohemia. V bufetu měli konzumací lístky s barevným pruhem který se třeba po sto lidech měnil. Udělal jsme tam každej asi deset desítek a protože tam nebyl záchod ale jen umývárna tak jme si chodili ulevovat tam vždycky jeden držel kliku a druhej jak se nespisovně říká - chcal. Tohle slovo napsaný vypadá strašlivě ale takle se tu prostě mluví.

Za výčepem se tam v tý době jako výčepní snažil uchlastat Pepa Kadeřábek(naštěstí mu to nevyšlo) který tam dělal brigádu a někdy čárku do konzumačky napsal tak že se hrot propisky lístku ani nedotknul ale čárku jako psal. Za socializmu se taky kradlo ale tak nějak i obráceně, no ještě se to tak nějak neumělo... Ve dvě hodiny odpoledne paní za pokladnou říkala kde jste to vzali - jako ty konzumačky, protože barva od rána byla už třetí. No a my že tady. Kroutila nevěřícně hlavou brumlala že ty mladý maj teda držáky ale uvěřila a pod tíhou argumentů že už musíme na záchod, nás s kasírovala. Z Bohémky se chodilo se tenkrát na nejbližší veřejný hajzl před Mikulovskou vinárnu(dnešní Rychta).

No nebo sem byl doma zavřenej v temný komoře a dělal fotky a nebo taky z těch fotek pak vyráběl placky s Pražským výběrem. To se v zubní laboratoři vyžebral průhlednej "Dentakryl" doma se rozmíchal a na otočenej hrneček dnem vzhůru (proláklina se vymazala olejem ze Setůzy) se nalil do toho se ponořila fotka zmenšeného ofoceného obalu od singlu(malá gramofonová deska) zalil další dávkou průhlednou hmotou a do toho se vrazil zavírací špendlík a pak se počkalo až to ztuhne a bylo punkrockově hotovo. Takovej placek sem udělal třeba 20 kusů a rozdal to kámošům a protest proti režimu byl hotovej i bez podpisu Charty nebo jiných podpisových ilegálních pamfletů kerý sem se stejně bál podepsat i kdy by sem se k nim dostal. Výsledek jsem po třiceti letech našel doma tak si to můžete prohlídnout.

No nebo sem potkal zajímavého pána který vyprávěl věci v tom socialistickým informačním embargu tak zajímavý že mě rozum zůstal stát a taky protestoval a na just sem do práce taky nešel. Neznáte ho někdo, nebo nevíte kdo by to mohl bejt ?
No a je hotovo, nebo jak říká jeden mistr kovářskej - hotovíčko!

14 prosince 2012

12. 12. 2012 to bylo 12 let, 12 měsíců a 12 dní, co...

Vážení,
včera, tedy 12. 12. 2012 to bylo 12 let, 12 měsíců a 12 dní, co jsem se přestěhoval na samotu Milkovice v Českém Ráji. Jde o statek, který leží na jižním svahu prvního pískovcového kaňonu, a tím vytváří polabskou vstupní bránu do Českého ráje.
Záměrem mého pobytu zde bylo vytvoření přirozeného místa, sloužícího jednak návštěvám dětí a mládeže v rámci ekologické výchovy, tak i prostoru pro možnost pořádání setkání s hudebními doprovody.

Oboje se daří. Od začátku chovám kozy a osly, nikoliv pro výkrm, ale pro volnou pastvu a radost návštěvníků. Těch k nám v rámci školních nebo oddílových výletů zavítá během roku vždy několik. Dveře jsou u nás otevřeny i těm, co chtějí ve volné přírodě přiložit ruku k dílu a při tom si odpočinout od tlaku velkoměst v přírodě. Kozí mejdan, tak se jmenuje letní kulturně-společenská slavnost během srpnového úplňku, která má na svém kontě už přes 100 dnů. Setkání je hojně navštěvováno a oblíbeno především těmi, co si nepotrpí na předem připravené programy, stánkaře, pořadatele, vstupné a nalinkovaný život vůbec. Zahrát hudbu a divadlo může každý, kdo si troufá.
Mezi další milkovické aktivity patří drobná obnova kulturních památek v okolí, udržení povědomí o historii nejen tohoto místa.
Na internetu můžete najít informace:
· o ekologickém a výchovném zaměření - www.milkovice.cz
· archiv a živé vysílání z Milkovic: www.kozitelevize.cz
· jednu z prvních internetových stránek v Čechách, která informuje o Milovických aktivitách: www.kozy.cz
· Stránky o historii nejen našeho okolí: http://odboj.jicinsko.cz nebo www.svazky.cz
V případě, že byste chtěli přijet, buď se v rámci dětského výletu podívat na zvířátka a přírodu, nebo si odpočinout u smysluplné práce, stačí se ozvat.
Jestli byste si chtěli u nás zahrát buď hudbu, nebo divadlo, případně uspořádat v rámci některého setkání autorské čtení, stačí to samé.
Kozí mejdan se uskuteční již po třinácté, a to od středy 21. srpna do neděle 25. srpna 2013 v Milkovicích u Libáně - uprostřed mezi Sobotkou a Kopidlnem.
Bohužel, i přes všelijaké žádosti a supliky směrem k zodpovědným místům a nadacím, se nám nepodařilo sehnat jednorázové finanční prostředky pro vytvoření hygienického zázemí pro delší pobyt školních dětí a dalších návštěv. Stejně tak finance na vytvoření stabilního pódia, nového krovu nad stodolou s přístřešky.
V případě, že by Vás napadlo, jak nejlépe materiál na výstavbu shora uvedeného sehnat, nebo jek zajistit finanční prostředky na nákup potřebného, prosím ozvěte se. Jestli nás sami můžete finančně podpořit buďto jednorázovým osobním darem, nebo firemním sponzorským příspěvkem, tak zde je uvedeno číslo účtu na nás i sponzorská smlouva do účetnictví.
Děkuji Vám za náklonnost a trpělivost
Srdečně zdraví
Tel: 605/701081

P.S.: V případě, že si nepřejete podobné zprávy z Milkovic dostávat, stačí napsat. Jestli víte o někom, komu by se tato informace hodila, prosím přepošlete mu ji.

03 prosince 2012

Na dřevo

Cesta

Dopadla dobře jen z Lobendavi jsem zapat do škarpy ale hodnej pám nás s vytunigovanim autem vytál.
Polní cestou na chatu sem moc už jed nechtěl ale Mánes řikal že dobrodřužství neni nikdy dost a tak se jelo - no mrkněte se a sem teda hodně nadával tak že si ucpěte uši.
Čtyřiadvacetihodinovka z podzimu do zimy byla patřičným užíváním dobře vyfutrována.

18 listopadu 2012

Zaniklé obce na Děčínsku a Litoměřicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Děčín a Litoměřice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklé obce.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.

Okres Děčín (Bezirk Tetschen)

Obce, osady, samoty:
Arnoltický Bor (Arnshaide), Bergbauer (Bergbauer), Cihelny (Ziegelhütte), Čáslav (Tschiaschel), Dolní Žleb - část obce (Nieder Grund an der Elbe), Flietlův Domek (Flietelhäusel), Fukov (Fugau), Gutschengel (Gutschengel), Harrachov (Harrachsthal), Hely (Nassendorf), hřbitov Weinbrunn (Friedhof Weinbrunn), Hřensko - Hotel Deutsches Haus (Herrnskretschen - Hotel Deutsches Haus), Hřensko-hřbitov (Herrenskretschen-Friedhof), Jetřichovice-Felsenkeller (Dittersbach-Felsenkeller), Jetřichovice-Fiedlers Weinschank (Dittersbach-Fiedlers Weinschank), Králův mlýn (Königsmühle), Krümmerwandbaude (Krümmerwandbaude), Kunratice (Kunersdorf), Lázy (Lasy), Lipová (Hainspach), Liščí (Röhrsdorf bei Hainspach), Malé Stínky (Klein Zinken), Mlýn a celnice v údolí Suché Kamenice (Dürr-Kamnitz), Netterskope (Netterskope), Nová Víska (Neudörfel), Nová Víska (Neudörfel), Nový Fukov (Neue Fugau), Nový Svět (Neue Welt), Nový Svět (u Hor. Podluží) (Neuweld (zu Obr. Grund)), Popovičky (Popendőrfl), Ptačí (Vogelgesang), Roubený - Celnice & Hostinec (Raupenberg - Zollamt & Gasthaus), Severní (Hilgersdorf), Skřivančí (Lerchenthal), Skřivánčí Pole (Neu Lerchenfeld), Skrytín (Skritin, Skřetín), Sluková (Schneppendorf), Srbská Kamenice-nástupiště Ferdinandovy soutěsky (Windisch Kamnitz), Stará Studánka (Altschönborn), Světlík (Lichtenberg), Velké Stínky (Gross Zinken), Veselíčko 1.díl (Freudenheim), Zadní Doubice (Hinterdaubitz), Zadní Jetřichovice (Hinterdittersbach)

Objekty:
Birkenbaude (Birkenbaude), Botzenschenke (Botzenschenke), Bratrský oltář (Bruder Altar), Brtnická chata (Zeidlerhütte), Brtníky - hostinec Weber (Hütters Gasthof Weber), Brtníky - Pruský dům č.p.117 (Preußenhaus), Brtníky-kostel sv. Martina (Ziedler-Kirche hl. Martin), Bynovec - zámek (Binsdorf), Chata u Hadího pramene (Chata u Hadího pramene), Chmelnice - lázně (Hopfengarten - Bad), Černý mlýn (Schwarzmühle), Dolský mlýn (Grundmühle), Edelgrund (Edelgrund), Fichtel Schänke - hostinec (Fichtel Schänke - hostinec), Hájovna (Försterei), Hantschberg (Hantschberg), Hessova bouda - Tvarohová šenkovna (Quarkschanke), Hostinec u Modré Hvězdy (Gasthof zu Blauen Stern), Hotel Burza (Hotel Börse), Hřensko-Hotel Herrenshaus (Herrnskretschen-Hotel Herrenhaus), Hübelova továrna a akvadukt (Hübelova továrna a akvadukt), Huntířov - kostel sv. Jiří (Güntersdorf - Kirche Hl. Georg), Jáchym (Joachimsberg), Jägerhaus (Jägerhaus), Jedlová (Tannbusch), Jetřichovice - hostinec Michelshof (Dittersbach - Gasthaus Michelshof), Jetřichovice - statek (Dittersbach - Bauerhof), Jitrovník - Vogelova bouda (Jüttelberg - Vogelbaude), Johann Herschel - výroba umělých květin (Johann Herschel - Kunstblumenfabrik), Josef Kunert & Söhne - kovové a kancelářské zboží. (Josef Kunert & Söhne - METALL UND BÜROWARENFABRIK), Kamenická Stráň - Kesslerův hostinec (Kamnitzleiten - Kesslers Gasthaus), Karlovo údolí (Karlthal), Kinského vyhlídka (Kinského vyhlídka), Knížecí - Fürstenwaldský Mlýn (Fürstenwalde - Fürstenwaldder Mühle), Kostelní cesta (Kirchsteig), Krásná Lípa - starokatolický kostel (Schönlinde - altkatholische Kirche), Krásná Lípa - vila Hirsch (Krásná Lípa - vila Hirsch), Krásný Buk - Jägrova továrna (Schönbüchel - Jägers Wirkwarenfabrik), Kunratice - továrna Čechie (Kunnersdorf - fabrik Böhmerland), Kunratice u České Kamenice-hřbitov (Kunnersdorf-Friedhof), Kyjov - Dixův mlýn (Khaa - Dixsmühle), Kyjov - hostinec v Kyjovském údolí (Khaa - Gaststätte Zur böhmischen Schweiz ), Lázně svatého Josefa (St.Josefs bad), Lesní výroba v Českém Švýcarsku (Lesní výroba v Českém Švýcarsku), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesní Zámeček (Waldschlössel), Lesovna u Sněžníku ( Das Waldhaus bei Dorf Schneeberg), Líska-hřbitov (Hasel-Friedhof), Merboltice - rozhledna (Mertendorf - Aussichtsturm), Merboltice-kostel sv. Kateřiny (Mertendorf), Mezní Louka piket a srub na Karlshausu (Rainwiese piket), MIAX - Max Grohmann & Co. KG, pletárna (MIAX - Max Grohmann & Co. KG), Myslivna (Försterei), Nádraží Děčín - východ (Tetschen Nordwestbahnhof), Nová Oleška - kostel Nejsvětější Trojice (Neu Ohlisch - Kirche ), Pastevní vrch - hostinec Hubertus (Hutberg - Hubertusbaude), Penzion Annaberg (Penzion Annaberg), Pirschkenbaude (Pirschkenbaude), Pitschův mlýn (Pitschmůhle), Plissenbaude (Plissenbaude), Poplužní dvůr Ostrý (Meierhof Scharfenstein), Prostřední Žleb - hřbitov (Mittel-Grund - Friedhof), Račí mlýn (Krebs Mühle), Rumburk - východní strana náměstí (Rumburk - východní strana náměstí), Růžová-hřbitovy a evangelický kostel (Rosendorf), Růžovský vrch - rozhledna (Rosenberg), Rychnov - kostel sv. Bartoloměje (Reichen - Kirche), Skřivánčí vrch (Lerchenberg), Starý mlýn (Starý mlýn), Stoliční hora (Quaderberg), Studenec-Kinského chata (Kaltenberg-Kinske baude), Studený - hřbitov (Kaltenbach - Friedhof), Šluknov - pivovary (Schluckenau - Brauerei), Šluknov: Rudolf Weber dědicové (Sluckenau: Rudolf Weber´s Erben), Špičák (Spitzberg), Šternberk u Brtníků (Sternberg bei Zeidler), Švýcarský dům (Schweizerhaus), U pěkné vyhlídky (Zur schönen Aussicht), U pramene Mandavy (Die Quelle Mandau), Valkeřice - kostel sv. Barbory (Algersdorf - Kirche), Velký Chlum - hostinec a hotel (Kolmener Kippe - hotel und restauration), Verneřice-Boží vrch (Wernstadt - Gottesberg), Veselé pod Rabštejnem-nádraží (Freudenberg), Větrník (Windmühle), Všemily - hřbitov (Schemel), Vyhlídka (Butterberg), Wäberův mlýn (Wäbermühle), Wolfsschlucht (Wolfsschlucht), Zimmerova pila (Zimmerova pila)
Okres Litoměřice (Bezirk Leitmeritz)

Obce, osady, samoty:
Babiny (Babiny), Doly (Neu Gründl), Lázně Jeleč (Bad Geltschberg), Lovoš (Lobosch), Prosmyky (Prossmik), Starosti (Sorge), Sušárna (Neue Dörre), Vimperk (Winterberg), Zelená Ves (Gründorf)

Objekty:
Bílý Kostelec - kostel sv. Havla (Weisskirchen - Kirche), Buckelmühle (Buckelmühle), Friedlmühle (Friedlmühle), Gubenhausenmühle (Gubenhausenmühle), Habřina - kostel (Haber - Kirche), Hořidla chata (Horschigel baude), Hrušovany - kostel Prachová (Ruschowann), Huttmühle (Huttmühle), Káčov (Káčov), Konojedský mlýn (Konojedský mlýn), Konojedy - zámek (Konojed - Schloss), Kundratice - Henrietta (Kundratitz - Henriettens Ruhe), Lagronský mlýn (Lagronmühle), Libochovice-synagoga (Libochowitz-Synagoge), Litoměřice-synagoga (Leitmeritz-Synagoge), Močidla (Močidla), Mukařov - kostel sv. Františka (Munker - Kirche), Nový Svět - hostinec (Neue Welt), Ovčín (Ovčín), Papírna (Papiermühle), Podhora (Podhora), Podhrázský mlýn (Neugründler Mühle), Schälmühle (Schälmühle), Schenkenmühle (Schenkenmühle), Tomsův mlýn (Domsmühle), Touchořiny - kostel sv. Prokopa (Taucherin - Kirche), Windsor (Windsor), Zahájí (Zahájí), Záhorecký mlýn (Zahortschermühle)
Zaniklé obbce Ústecka a Teplicka

17 listopadu 2012

Zaniklá obce na Ústecku a Teplicku

Seznam obcí, osad, samot, objektů a jinak zajímavých míst s odkazy v okresů: Ústí nad Labem a Telice které se nasbíraly za pomoci lidí, pamětníků a badatelů(i amatérských) na stránkách zaniklích obcí.cz nebo i dalších např. Severní Polabí - nebo dalších historických cest a stezek který tento rámec překračují např. Modrá hřebenovka - Kammweg.


Ústí nad Labem (Bezirk Aussig)

Obce, osady, samoty:
Adolfov (Adolfsgrün), Černičky (Tschernitschken), Dělouš (Tillisch), Havraní (Gasthaus Rabenhaus), Hladov (Hungertuch), Horní les (Oberwald), Horní Šebířov (Ober-Rzebirze), Horní Varvažov (Oberarbesau), Hrbovice (Herbitz), Kabát (Spiegelsberg), Kamenice (Kamnitz), Krásný Les - dolní část (Schönwald), Liboňov. (Liesdorf.), Lochočice (Lochtschitz), Maškovice (Maschkowitz), Mauerschin (Mauerschin), Nedvědice (Bärenhecke), Nový Dvůr (Neuhof), Nový Les (Neuwald), Otovice (Hottowitz), Ovčárna (Schäfereich), Panenská (Jungferndorf), Pláň (Plan), Podhoří (Deutsch Neudörfel), Přerov 1.díl (Pschira l.), Průčelí (Prütschel), Rabenov (Rabenay), Rájec - část obce u hranic (Raiza,Raisza), Roudné (Raudney), Samoty v údolí Lučního potoka (Samoty v údolí Lučního potoka), Stará Homole (Alt-Hummel), Střekov - renesanční poplužní dvůr (Střekov - renesanční poplužní dvůr), Stříbrníky (Ziebernik), Studánka (Borngrund), Špičák - Schutzhütte (Spitzberg - Schutzhütte), Tavírna (Schmelze), Thunovská lesovna (Thunovská lesovna), Tisá - část (Tyssa), Tisá Cihlářský rybník - Lázně (Tyssa Ziegelteich - Strandbad), Tscherlaken (Tscherlaken), Tuchomyšl (Schönfeld), Ústí nad Labem - Masarykova ulice - jižní část (Aussig - Masaryk Strasse - Südteil), Ústí nad Labem - Ostrov (Aussig - Ostervorstadt), Užín (Auschina), Varvažov (Arbesau), Větrov (Strekenwald), Vitín (Wittine), Vyklice (Wiklitz), Wokerdolen (Wokerdolen), Zalužany (Senseln), Ždírnice (Sernitz)

Objekty:
Adolfov Kaple sv. Antonína Paduánského (Adolfsgrün Kapelle St. Antonius von Padua), Buková hora - Altánek (Zinkenstein - Aussichtsturm), Chabařovice - evangelický kostel (Karbitz - Evangelische Kirche), Chlumec - zámek (Kulm - Schloss), Dolní mlýn (Untermühle), Dolní mlýn (Untere Mühle), Frážská bouda (Fraschenbaude), Horní mlýn (Obere Mühle), Jedovina (Jedowin), Kaple navštívení Matky Boží (Mörkauer Kapelle), Königův mlýn (Königsmühle), Liboňovská hvězdárna. (Liboňovská hvězdárna.), Na Fibichu - u Jitřenky (Fibichschänke - zum Morgenstern), Nakléřov - kostel sv. Josefa (Nollendorf - Kirche), Nakléřov - rozhledna (Nollendorf - Ausichtsturm), Památník bitvy Na Běhání (Památník bitvy Na Běhání), Petrův mlýn (Petermühle), Schönfeldermühle (Schönfeldermühle), Střelnice (Schützenhaus), Ústí nad Labem - Česká škola (Aussig - Böhmische Schule), Ústí nad Labem - hlavní pošta (Aussig - Hauptpost), Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu (Ústí nad Labem - kaple na Mariánském vrchu), Ústí nad Labem - knihovna (Aussig - Bibliothek), Ústí nad Labem - Schaffnerova vila (Aussig - Schaffners Villa), Ústí nad Labem - Stará radnice (Aussig - Altes Rathaus), Ústí nad Labem - synagoga (Aussig - Synagoge), Vaňov - výletní hostinec (Wannou), Zámek Ledebour (Schloss Ledebour)


Teplice (Bezirk Teplitz)

Obce, osady, samoty:
Břešťany (Preschen), Březina (Březina), Břežánky (Briesen), Chotovenka (Kottowenka), Chudeřice (Kutterschitz), Drahůnky (Dreihunken), Dřínek (Trinka), Fojtovice (Voitsdorf), Habartice (Ebersdorf), Hajniště (Hegeholz), Hetov (Hettau), Hrdlovka (Herrlich), Jenišův Újezd (Lang-Ugest), Kocourkov (Katzendorf), Kolonie Rosenfeldova (Rosenfeld´sche kolonie), Krupá (Kruppai), Ledvice (Ladowitz), Liptice (Liptitz), Lyskovice (Liskowitz), Mackov (Matzdorf), Mohelnice (Müglitz), Moldava (Moldau), Nová Ves (Willersdorf), Oldříš (Ullersdorf), Pastviny (Grünwald), Pila (Brettsäge), Pohradice (Poratsch), Pokrok (Pokrok), Přední Cínovec (Vorder-Zinnwald), Radovesice (Radowesitz), Staré Chotějovice (Kuttowitz), Staré Verneřice (Alt Wernsdorf), Staré Zabrušany (Sobrusan), U Franků (Beim Franken), Vápenice (Kalkofen), Žichlice (Schichlitz)

Objekty:
Bílina - pivovar (Bilin - Brauerei), Bílina - špitál s kostelem sv. Alžběty (Bilin - St. Elisabeth Kirche mit dem Spital), Bílina-synagoga (Bilin-Synagoge), Břežánský dvůr (Meierhof Briesen), Cínovec - Rudné doly (Cínovec - Rudné doly), Duchcov - špitál (Dux - Spital), Hájovna Pod sedmi štíty (Forsthaus Siebengiebel), Horní mlýn (Obere Mühle), Hrob - evangelický kostel (Klostergrab - Evangelische Kirche), Hrob-Mlýny - přádelna (Klostergrab-Grundmühlen - Spinnerei), Jánskodolský mlýn (Johannesthaler Mühle), Kalkofner Mühle (Kalkofner Mühle), Kamenný mlýn (Steinmühle), Košťany (Kosten), Košťany - nádraží (Kosten - Bahnhof), Krupka - kostel sv. Prokopa (Graupen - Kirche des Heiligen Prokop), Loužecký mlýn (Luschmühle), Malhostinský mlýn (Malhostitz muhle), Marschmühle (Marschmühle), Mirošovice - zámek (Mireschowitz - Schloss), Müllmühle (Müllmühle), Nový Dvůr u Hrdlovky (Neuhof bei Herrlich), Osek - klášterní pivovar (Osseg - klösterliche Brauerei), Seegrund (Seegrund), Starý mlýn (Hoja Mühle), Stropník-rozhledna (Strobnitz-Strobnitzwarte), Teplice - Městské lázně (Teplitz - Stadtbad), Teplice - pivovar (Turn-Brauerei Teplitz), Teplice - Střelnice (Teplitz - Schützenhaus), Teplice - synagoga (Teplitz - Synagoge), Teplice-fotbalový stadion Drožďárna (Teplice-Stadion Hefewerk), Teplice-Sobědruhy - synagoga (Teplitz-Soborten - Synagoge), Teplice-Trnovany - evangelický kostel (Teplitz-Turn - Evangelische Kirche), Žebrácký roh (Battlecke)
Z

Liškou ke zdi Neumím psát recenze ale musím. Nechci si instalovat co furt v PC nepoužívám ani to moc neumím používat(myslím že je to celé a...