Přemluv bábu, zachraň Česko.

Jsem důchodce - geront

a moje manželka je tedy důchodkyně - gerontice. Když si to pádíme na nateklých revmatických končetinách protkaných křečovými žílami a vyzbrojeni holemi do nedalekého Kauflandu, nedivím se, že budoucnosti národa, mladým, úspěšným a pracovitým workholikům, připomínáme starého havrana a obstarožní vránu se schlíplými křídly.

---

Věkově jsme dohromady přesáhli hranici stotřiceti let, společně vlastníme šest dosud zdravých i když značně zežloutlých zubů, dvě hole, jednu endoprotézu o níž se dělíme, dvě sklenice na umělé chrupy, jednou cukrovku, dvakrát sklerózu, též jednou těžkou brontichidu, rovněž po dvakráte brejle celkově o osmi dioptriích, v uších naslouchadla, předplacenou kremaci s květinovou výzdobou i se smutečním řečníkem a výčitky svědomí, že naší zanedbatelnou přítomností vyvoláváme negativní emoce u našich věkem daleko mladších a produktivních spoluobčanů a pobíráním důchodu, byť mrzkého, to za celoživotní dřinu, bráníme svým stářím vzrůstu národního blahobytu. Jsme nepoužitelní, neschopní, kontraproduktivní, zbyteční a nikomu ku prospěchu. Tedy byli jsme až do chvíle, kdy dvě vědoucí a vše znalé zářné hvězdy českého stříbrného plátna domluvili v  jejich inteligentním videoklipu nejen bábě,ale i mně dědkovi, abychom zachránili Česko před rudým socialismem a odevzdali naše hlasy při nastávajících volbách pravici, jejíž skvělé politické strany oplývají empatickými, soucitnými, neúplatnými a čestnými politiky, jejichž jména si ponecháme raději pro sebe, neboť při jejich vrozené skromnosti a totální absenci sobecké pýchy by se po zveřejnění jejich nicotností a nedej bože přikrášlených tváří, zarděli bezmála panickým studem. Pravice,či levice,chapadla pokrytecká lživá a mnohdy hrabivá, neotravujte nám zbytek života debilními hloupostmi a nechte nás aspoň v klidu dožít. Amen.

Milan Charoust - milan.charoust@seznam.cz

Telnice - krutá bouračka

Muj Bulvár

správu se snažím podat bulvárně objektivně protože mám kamarady který se tim živí (bulvárem) a chci jim udělat radost že mě něco naučili.

 Tak sem mazal řetěz u kola v autobusový zastávce před dalším stoupánim na Adolfov v Telnici na křižovatce "U zelenýho stromu" , najednou bomba že sem se skoro pokakal a deset metrů odemě si na bok lehnul poskej kamijón a jak je vidět taky hořel. Chudák řidič.

---

Pozor ! Hřiště v Střížovické ul. 2 - Schůzka s primátorem

V pátek 30.4. 2010 proběhlo 2. jednání s primátorem. Byly probrány dvě varianty možného řešení.

Varianta 1 - výměna pozemku p. Vrbíka za jiný městský pozemek

P. Vrbík byl seznámen s návrhem výměny za jiný městský pozemek. Do konce května se má vyjádřit jestli na tuto variantu řešení přistupuje. (po případném městském pozemku, který by se mu líbil na výměnu , se má poohlédnout sám)

---

Varianta 2 - přesun sportoviště a dětského hřiště nad plaveckou halu

Primátor variantu 2 rozpracoval. Nechal zpracovat studii, jejíž součástí je vizualizace prostoru nového hřiště a odhad nákladů. Úpravou parkoviště by vzniklo multifunkční hřiště na fotbal, tenis, volejbal, nohejbal plocha na basketbal s košem a malé oplocené hřiště pro nejmenší obsahující 5 herních prvků. Součástí by byla úprava svahu, vymýcení části svahu k cestě na Studánku, a úprava dojezdu , tím by vznikla bezpečná plocha pro bobování.

Primátorovi se tato varianta líbí a uvažuje o tom, že hřiště město vybuduje nehledě na to jak dopadne směna pozemku s panem Vrbíkem.

Příštím krokem z naší strany má být vypracování memoranda. Memorandum bude obsahovat kroky, které učiní Magistrát, aby dostál závazků slíbených primátorem a nehrozilo by tak případné smetení ze stolu po volbách. Společně pak podepíšeme.

Další schůzka je na začátku června.

Dále zjistíme, jaký je stav námitky ke konceptu ÚP, kterou jsme podali. Odbor územního plánování MmÚ by měl mít v květnu jasno. My budeme informovat, zda-li byla námitka přijata anebo odmítnuta. Pokud byla odmítnuta, zveřejníme na těchto stránkách zdůvodnění odmítnutí.

Byla též zmíněna možnost partnerství mezi městem a občany Klíše na bázi občanského sdružení.

První článek - klikni zde http://usti.blog.cz/1003/pozor-hriste-v-strizovicke-ul-ohrozeno

Důchodcovo ranní probuzení

Už před pátou ranní budí mě hlasitým houkáním a roztouženým kňučením náš teriér, fenky hárají a ten bezmála čtrnáctiletý smilník žádá si brzkou procházku s případnou milostnou avantýrou. Stařecky vleču se z postele, v kuchyni zapínám rádio a ejhle, nezničitelný cukrouš Kája Gottů se ptáčka vyptává, kdepak své hnízdo má, urychleně přístroj vypínám ve zlé předtuše,  že by mohla v produkci evergrínů následovat další hvězda českého popu Jakub Smolík, či věčná pěnice Helenka Vondráčková.

---

Trpce zalituji ztracené blahodárné ranní čtvrthodinky uváděné za minulého režimu Husák end comp. , sloužící mi k bohapustému klení,kdy v břinkotu klavíru a úsečných povelech cvičitele, mohl si pracant před nástupem do fachy kostru protáhnout shyby, kliky,dřepy a jinými vylomeninami a optimisticky se vydat budovat šťastné zítřky, jež nás minuly a vyhýbají se nám záhadnými oklikami i dodnes. Už nenadávám, nespílám ani nezlořečím, našeho domu, po chodníku plném vykotlaných děr a povšimnu si čerstvého nápisu nasprejovaného na kus zdi kde ještě omítka drží pohromadě, s důchodci do plynu, zbystřím pozornost zdali na mne nevyrukuje nějaký mladík s bejsbolovou pálkou, ale vzápětí se napomenu, co by tady tak časně naše mládež dělala, určitě ještě vyspává a v klidu si užívá podpory v nezaměstnanosti či sociálních dávek. Na pusté ulici mě míjí hlouček zachmuřených ukrajinských dělníků, zaslechnu jen útržek z jejich mluvy, job tvoju mať. Nejsem polyglot, ale překlad do mé rodné řeči mi nečiní problémy. U odpadových kontejnerů naproti se činí parta mých spoluobčanů tmavší pleti, do připraveného dětského kočárku s rozvrzanými koly nakládají úlovky vyhrabané z hlouby toho neřádstva, co se jim nehodí ponechají pohozené na zapraseném asfaltu. Přátelsky jim domlouvám, aby to svinstvo dali nazpět do kontejneru, dostává se mi briskné odpovědi, vyliš nám prdel gadžo. Můj teriér temně vrčí,domlouvám mu aby se choval vstřícněji, ještě by mohl být obviněn z rasismu. Namířím si to zkratkou přes jediný park v naší noblesní městské čtvrti, lavičky překlopené, na jedné z nich vyspává přikrytý novinami bezdomovec, hledím do tváře, jež pozbyla veškerou naději, kdepak své hnízdo ptáčku máš, odpadové koše vysypané s urvanými plechovými poklopy, v trávě psí lejna a všude okolo poházené papíry a prázdné pet láhve, v křoví krčí se malý opuštěný kocourek černý jak úhel a vyhladověle mňouká, hle páně Ladův nezbeda, můj oblíbený hrdina z dětství, kocour Mikeš, kdepak kocourku tebe nedáme a jemně jej zastrkávám do úkrytu pod bundou. Zamířím k trafice, vyhnu se díře na které chybí železný poklop, ve tmě by si tu jeden hnáty přelámal. Trafikant skloněný nad novinami vzhlédne, četl jste to v Halo novinách, ptá se. Nemám nejmenší chuť konversovat s bývalou máničkou proměněnou hamižností v čecháčkovského hovnivála, trnoucího v obavách, že mu seberou po volbách trafiku. Kupuji si noviny, nahlédnu do nich, je před volbami a ze stránek na mne hledí vyretušované tváře politických nýmandů kandidujících za náš zdecimovaný a opomíjený ústecký kraj trpící pod kuratelou mocichtivých pobertů, vhazuji noviny do odpadového koše a s pocitem náhlého probuzení, osvobozen ode všech vzletných frází, prázdných slibů a žvástu odcházím domů, můj teriér s mordou vnořenou do trávy pátrá po pachu hárajících nevěst, dopřávám mu tu radost.

mailto: milan.charoust@seznam.cz - Ústí nad Labem

M. Tlusý - Beermageddon

Subject: pozvánka na promítání

---

"Na planetu Zemi se řítí obrovský sud piva a je třeba tomu zabránit."
Promítání polovečerního hraného filmu Beermageddon. (tak trochu jiný katastrofický film)

Zdeněk Urban - Komiks

GALERIE SUTERÉN zve : pátek 2. 4. až pátek 14. 5. 2010

Výtvarník Z. Urban (* 18. 2. 1935)

Vám představuje komiks ze svého života, ve kteřém se dovíte jakou školu, jakou práci a jaký život prožil.

To vše pod názvem MOJE nejen BLBÉ DVACÁTÉ STOLETÍ.

---

Muj brácha - FRANTA PERON

^{O sobě :}

^{Někdy na konci sedmdesátých let minulého století se jedna parta rozhodla, že bude prodávat pivo na nádraží. Byla to nepředstavitelná zábava, někdy sice dost blbá, jako když přišel maník z Obchodní inspekce kontrolovat ceny a jak to, že máme troje - jedny pro nádražáky, jedny pro osobáky, jedny pro rychlíky. Jeník Š. se s ním musel za těžce vydělané peníze ožrat a vyřídit to. Nakonec byli nejlepší kamarádi, stěžoval si, jeho vyhodili v roce 68 z Mladé Fronty atd.}

^{Braly se všechny druhy peněz a jakákoliv měna vzhledem k dobrým stykům v bance. Obsluha většinou košíkáři dosti vysokých postav, takže pivo i z kolejiště šlo pohodlně servírovat. Jeden nejmenovaný urostlý až odrostlý maník na nástupišti podal pivo, dostal pětimarku, pokoušel se něco vrátit, ten Němec na to kouknul a hodil ty jeho drobné zpátky na nástupiště. Tak zase položit basu s pivem a sbírat penízky. Dneska je to v naší republice dost vysoce postavená postava, vidno jak se člověk vypracuje od malých začátků ( byl jsem čističem bot - USA, byl jsem nosičem piva - ČSSR )}

---

^{Vzhledem k různým zpožděním vlaků se podařil jeden zlepšovací návrh, v našem stánku jsme upravili chladící zařízení na naprosto přechlazené pivo těsně nad bodem mrazu (samozřejmě potom s žádnou pěnou). Blížil se rychlík, tak natočit tohle ledové pivo, když byl slyšet tak s kýblem skočit do nádražní restaurace pro pěnu, nakydat jí do kelímků a vyrazit. Docela dobře to fungovalo, dokonce byla o nás zmínka v časopise Železničář (aby bylo jasno - pochvalná).}

^{Nikdo a nikdy do rychlíků s pivem nelezl až holt na mě, v tý době mladýho blbce. V jakémsi podivném rozrušení po včerejším flámu jsem vlezl do sobotního rychlíku směr Praha ve 13.20.}

^{Sotva jsem byl uvnitř, tak se zabouchly automaticky po celém vlaku dveře a vlak se rozjel - Vindobona - první zastávka Praha. Já oblečen v bílý plášť, pantofle kristusky a krátké jeansové kalhoty, po kapsách pár drobných a drátěnou basu s 10 pivy. Říkal jsem si mám zatáhnout za záchrannou brzdu, ale za chvíli mě to přešlo a prostě jsem rezignoval. Vyklopil sedátko, sedl jsem si do uličky a popíjel pivo. Přišel průvodčí a když mě tam viděl tak truchlivě sedět, tak pomalu upadnul a bylo mu to všechno hned naprosto jasné.}

^{Zatáhnul mě do svého služebního kupé, kde jsme drbali, pomalu pili pivo, které studené vydrželo v pohodě až do Prahy a v klidu jsme dojeli na Hlavní nádraží. Já už mu tykal, říkám, že mě musí nějak zařídit dopravu zpátky, nemám peníze. Vylezl jsem v Praze s drátěnou basou na pivo, on v dopravní kanceláři zařídil cestu zpět, dost se všichni při pohledu na mě řezali smíchy aneb jak jsem uvedl v úvodu této storky - Cizí neštěstí potěší nejvíc (navíc se to za neštěstí považovat nemůže, to je prostě a jednoduše gag jak z dob němého filmu).}

^{V 16.20 mě nacpali do vlaku furt s tou drátěnou basou, už prázdnou ( holt zapůjčený inventář ) a já vyrazil směrem na Ústí. Po 18 hodině v pohodě zase na nádraží v UL, ovšem kolegové na mě čekali a uzavírali sázky, kdy se vrátím. Když mě viděli, jak lezu z vlaku, tak se chechtali, co chechtali, to je slabej výraz, všichni se váleli a plazili v prachu a špíně po nástupišti.}

^{A holt jsem byl vot tý doby Franta PERON a nikdo mi to asi už nikdy neodpáře.}

Starší deníky na : http://neviditelnypes.lidovky.cz

Několik vět před volbami 2010.

Pohár trpělivosti přetekl!

Ať už jsme pravicového nebo levicového smýšlení, jsme slušní občané tohoto státu - nekrademe, nekorumpujeme, nezadlužujeme naše děti. Totéž žádáme po těch, které jsme si zvolili, aby nás zastupovali při správě věcí veřejných. Zvolili jsme si je také proto, aby takovému jednání zabránili. Pokud to nedokáží, musí odejít! Nelze volit znovu toho, kdo opakovaně zklamal naši důvěru.

---

Nežádáme příliš a nežádáme to zdarma. Od volených zástupců a od zvolených politických stran žádáme solidní správu věcí veřejných - spravedlivé a srozumitelné zákony, fungující soudy a policii, poctivou správu veřejného majetku a financí. K zabezpečení těchto cílů poctivě platíme nemalé daně.

Totéž jsme v minulosti žádali i po našich největších politických stranách ODS a ČSSD. Zvolili jsme si je ve svobodných volbách, dali jim naši důvěru, trpělivě jsme čekali. To, čeho jsme se dočkali, však připomíná spíše strašidelný sen. Dvě největší strany si rozparcelovali tuto zemi a uzurpují veškerou moc s tím, že stejně budeme muset vždy volit jednu z nich bez ohledu na to jak přezíravě se k nám budou chovat. Pod jejich dohledem bují korupce na komunální, krajské i centrální úrovni, veřejný majetek je beztrestně rozkrádán, zadlužení státu roste do astronomické výše.

Obě tyto politické strany, ať už každá zvlášť nebo obě společně, měly díky svému silnému postavení dostatek příležitostí navrhnout a prosadit opatření, která by nepříznivý vývoj zastavila a zvrátila - přijmout protikorupční zákony, zaručit vymahatelnost práva, zabezpečit funkční soudnictví a policii a hospodárně spravovat veřejné finance a majetek. Toto však nedokázaly a zklamaly opakovaně naši důvěru. Proto již nevěříme, že by v případě jejich zvolení mohly zjednat nápravu. Myslíme si, že volit znovu tyto strany v situaci v jaké se nyní nacházíme, by znamenalo volit pokračující zmar a úpadek morálky a práva.

V tomto roce nás čekají trojnásobné volby. Velké politické strany v minulosti mnoho z nás od účasti u voleb zcela odradily. Namluvily nám, že hlas daný malým či novým politickým stranám je hlasem zahozeným. Řada z nás pak k volbám vůbec nepřišla a mnoho z těch, kteří přišli, se rozhodlo volit jako "menší zlo" právě jednu z těchto dvou velkých stran. Nyní však již víme, že zahozeným hlasem není hlas daný malým či novým. Zahozeným by byl pouze hlas, který do urny vůbec nevhodíme nebo ten, kterým bychom opět zvolili někoho, kdo nás opakovaně zklamal a kterému již proto nyní nemůžeme věřit. Nebudeme již zahazovat svůj hlas!

Budeme rádi, pokud se ODS a ČSSD v budoucnu podaří obrodit se, a stát se opět přijatelnou alternativou pro voliče, kterým není lhostejný osud našeho státu. Přejeme těmto stranám, aby se znovu mohly stát důvěryhodnou součástí politického systému státu. Nechť jim to naše volba umožní a usnadní.

Nyní jsme však toho názoru, že každý slušný obyvatel České republiky, kterému není lhostejná naše budoucnost, má v roce 2010 především dvě povinnosti:
1) Jít k volbám.
2) Nevolit ODS ani ČSSD

Poslední signatáři: E mail - obcanesobe@email.cz
Antonín Kryl, Praha + Roman Fencl, Tábor + Petr Senek, Praha + Gabriela Hálková, Písek + Jaromír Vrba, Č.Budějovice ...

převzato z : http://www.volby2010.unas.cz/

No, třeba proč dělám ty tzv. Lábusovky ?

Vladimír 'Lábus' Drápal je šéfem agilního a zajímavou hudbu publikujícího vydavatelství Guerilla Records. Od 80. let min. stol. patří k aktivnějšímu jádru české podzemní kultury a na vlastní kůži prožil i pořádání 'zakázaných' koncertů, šíření D. I. Y. nahrávek, policejní výslechy atd. Nezávislý label zakládá hned počátkem 90. let a od té doby se pod touto etiketou objevuje spousta stylově neomezené zajímavé alternativní a experimentální muziky. Namátkou DG 307, Do Sashka! a mnoho dalších! Mimo to je znám i ediční činností a také ředitelem městského divadla v Lounech (www.divadlolouny.cz). Následující minirozhovor zahrnuje nejen vzpomínky…

---

1) Jak to, že Ti je už 46??No asi proto, že mi vloni bylo 45…

2) Aha, aha…Anebo to může být i proto, že zvlčilí rodiče na to vletěli v červnu 1963.

3) Jak si přišel k andgrandu, kolik Ti bylo, jakej si měl 'magič' a kdes to sháněl? Nám starejm je to poměrně jasný, protože jsme to měli všichni skoro stejný, ale potěš mladý, který si můžou vše koupit, stáhnout, vygooglovat...No já měl nejdřív rodičů B 44, pěknej, mono, ve dřevě, to byla radost, ale potom mi ho nechtěli půjčovat, protože jsem furt přetáčel až se nechtěl moc točit a tak jsem šel na brigádu s tím, že si koupím motocykl Pionýr, ale nakonec jsem si koupil svůj vlastní magič Tesla B 93, to si pamatuju doteď, černej, stereo, stál asi 3.000,- Kčs, což byly 3 měsíce dřiny. Potom jsem už chodil do práce, a ve finále jsem koupil to nejmodernější, co bylo možný sehnat: Teslu B115, kam se vešly i cívky s průměrem 18 cm a měl 3 rychlosti přehrávání! No ale pak jsem pod vlivem Petra Cibulky(www.cibulka.net) a jeho distribuce přešel na kazety, kazeťák Sony, stříbrnej, s dolby C a to už byl úplnej luxus. Škoda, že stejně skoro všechny nahrávky stejně šuměly, protože byly 5x překopírovaný z originálu, kterej ostatně šuměl taky.

4) Co Mašurky??Spěj společně s jejich hlavním motorem, Šavelem Silvestrem, kterej v Troubkách chodí raději na pivo. Taky při tý katastrofický povodni před x lety (1995, 1996?) přišel o celý archiv a tak ho to zmohlo, že toho nechal. A protože byl nositelem myšlenek, idejí a grafiky, zatímco já jen námezdním dělníkem, nedalo se nic dělat.

5) V roce Charty ti bylo tak 13, jak ses vlastně dostal přes jednou tak starý zavřený máničky až k dnešním vlastním nově graficky zpracovaným stránkám a vydavatelství?? Víme, že je to nadlouho, ale zkus aspoň heslovitě…Co třeba takhle: 1975kopání do meruny za pláckem u baráku: Black Sabbath, Deep Purple; 1976nástup do prvního týmu: viděl v TV Atentát na kulturu- dlouhý vlasy - divná muzika (Umělá hmota, Plastici, DG 307); 1982oblastní přebor: pivo, rum, restaurace Zastávka Louny (mlaďoši); 1983okresní přebor: pivo rum, restaurace Slávie Louny (staroši); 1984krajský přebor: první zájezdy mániček, fotbálky, tajný koncerty (Žatec: Baterka - Most: Partik, Teplice: Split, Ptáčkové, Chomutov: Mejto, Litvínov: Koldům…); 1985II. liga: další zásadní krok: Praha, restaurace U Betlémské kaple; 1986I. liga: pak cca 1985 nejzásadnější setkání s Čuňasem(www.cunas.cz) (a vstoupil do 1. ligy undergroundu) - každé pondělí restaurace Na Klamovce (tam sedávali Plastici, Magor, redakce Vokna, Revolverky atd.); 1988nominace do reprezentace: podpis Charty 77 - průsery, výslechy, svatby, distribuce…; 1989změna dresu: listopad 1989 - různé věci - 1993vznik vydavatelství Rock'n'Roll Indians a jeden titul Guten Tag: Maso- různé jiné věci; 1996trénování mládežnických oddílů: cca 1996 vznik rock-klubu Mandarin - různé jiné, např. rozvody, svatby - 1998vznikl rock-klubu Opera; 2001tréning reprezentace: vznik vydavatelství Guerilla Records; 2009vedení reprezentace: vydání 70tého titulu The Plastic People Of The Universe(www.plasticpeople.eu): Maska za maskou(sen se splnil, kruh se uzavírá)…

6) Nezdá se Ti, že se estébáci čím dál tím víc a všude roztahujou??Zdá, ale tímhle se zabývat nebudu: neznám řešení, nemám energii, jsou tady i horší svinstva, řekl bych. I když všechno souvisí se vším. A když si přečteš 'komentáře' na internetu k novému CD Plastiků, tak fízlové odvedli dobrou práci…-(((

7) Na závěr Tebou položená otázka (free smash - česky svobodná smeč), na kterou bys rád, popř. nerad odpověděl...No, třeba proč dělám ty tzv. Lábusovky?

8) Proč vlastně děláš ty Lábusovky?Protože jsem měl v životě to štěstí, že jsem ho mohl prožít s lidmi, které mám upřímně rád a i když byla hnusná doba - a i když je teď třeba taky doba blbá - bylo mi s nimi vždycky dobře, byli mi vždycky oporou a nikdy jsem se necítil opuštěný, i když třeba úplně na dně a sám. A ty lidi mám rád dodnes, považuju je za své nejbližší a nemusím se s některými vidět celé roky, jen se pak někde potkáme, letmo pozdravíme očima a já vím, že všechno je v pořádku, že jsou věci, pro které má smysl trpět i radovat se… Říká se, že každý má ve světě svou úlohu, možná že já mám být průtokový ventil, skrze který se lidi scházejí - a můžou jim k tomu třeba hrát dobrý kapely (anebo divadelní hry, v tom konečným součtu je to asi jedno).

9) Teď už fakt úplně poslední: Dotazy jsme vymejšleli rukou společnou každej zvlášť a nemůžem se dohodnout, čí jsou debilnější. Nechtěl bys každou oznámkovat (jako za Hitlera - od jedničky do 6tky)??Tak tahle je úplně nejdebilnější, zas tolik času nemám…

(CH, K) Ahoj, psal jsem to v rychlosti, nebylo moc času, tak to ber pracovně, připomínky čekám. Jinak na mailu až zítra, snad větší klid na případné rozšíření. Čau a díky! L.(info@divadlolouny.cz)

PS: A koukejte taky dorazit - 'nabídka lákavá, cena nízká…' a taky každá dvoustovka dobrá...:o)))). Jinak koukni ještě do přílohy (možná trvá chvíli, než se to načte) - je to k StB, kompletní seznam všech estébáků z Ústeckého okresu…

PPS: ...proč tam furt cpete ty Mašutky (i foto)? Je to záležitost skoro 15 let mrtvá a mezi tím se stalo mnoho jiných věcí, docela mi to přijde úplně mimo. Dělal jsem i pro Vokno(vokno.cunas.cz), teď velkej rozhovor (30 stran) se Zdeňkem Sýkorouv Revolver revue č. 75 - život jde dál a z Mašurek je prostě mrtvola...

Za odpovědi děkují: Pekky(pekky@dbdent.cz) Mila, Tlustej - Fett, Bouška- Imperial 325, 40 777 Süd-Skandinavien - Böhmisches Niederlande (www.usti.blog.cz), Skype (Login-Name: pekkky) - krycí jméno StB: 'Češtinář' & Fred(fred@ukp98.cz)

Máničky a Hašišáci ze severu po třiceti letech

Převzato z týdeníku: 7Sedmička.cz 19. března 2010

Před více než třiceti lety se Ústecko stalo srdcem českého undergroundu. Sedmička sezvala "máničky" napamětnický mejdan.

Hospodský stůl se odtěch, kde sedávali jako dvacetiletí, liší tím, že naněm leží notebook, mobily a kupa černobílých fotografií. Kolem sedí dlouhovlasí a dobře naladění muži anavzájem si hlásí, že trochu zešedivěli.

---

Do školy sparukou

Čuňas, Pekky, Fred, Jesus, Zelí a Ezop. Způsobně sepředstavují, s tím, že občanská jména pro ně nikdy nebyla podstatná. Náhle dohospody vchází mobilní řeznictví. Způsobnost je tatam. Ustolu zůstává jen Zelí, který nejí maso. Čuňas se vrací s balíčkem uzenin a dumá, zda neměl zůstat vTeplicích. "Zatu cenu to v Praze nemáme. Kde jsme skončili ? Jo. My nebudeme říkat, co kdo dělá potřiceti letech! Důležitá je jen sounáležitost," říká Čuňas, který byl skoro vším, odmáničky-vězně až pománičku-plukovníka kontrarozvědky.
S první vlnou vlasáčů kolem roku 1966 začal hon nazarostlé. Vyhláška ozákazu vstupu kamkoli, výslechy, násilné stříhání na policii. "Čuňas bydlel v Lipový v Teplicích. To bylo divadlo, když vyrazil do Duchcova do školy skrátkovlasou parukou," směje se Zelí. Ale hnutí sílilo. Jedno silné centrum undergroundu rostlo v Praze, druhé naseveru Čech.
Po sedmdesátém čtvrtém secentra propojila. Na akce putovali lidi zevšech stran a StB nechápala, jaký systém zvládl předat zprávu za jeden večer na sta kilometrů.
"Byl to systém hospodský. Centrum byl Věšák vTeplicích, dřív lepší trojka apak nejhorší čtyřka. Jezdili tam lidi zcelýho severu. Aodtud vezli zprávu dojiných hospod," vzpomíná Čuňas.
Pekky srovnává máničkovskou komunikaci s internetem.

Více fota : http://usti.blog.cz/galerie/fota-roku-2010/brezen

Přichází renesance

Společnost trochu připomíná abiturientský večírek. Celý život zapřisáhlý abstinent Čuňas pije nealko pivo a trumfuje všechny staré fotky velmi kvalitními snímky vzažloutlých estébáckých složkách. Jesus má alko pivo, ale nestíhá pít, protože řeší telefonem problém své britské kočky. Zelí setěší na stěhování do Teplic a mezitím povídá osvých akvaristických úspěších. Fred stále cosi hledá v notebooku, ale vnímá. Pekky vysvětluje, žedělá usti.blog, aby nezasmrádl, ažekašle nahrubky, důležitý je obsah.

Pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů František Stárek (Čuňas) na chvíli zvážní a zkusí přece jen bilancovat. "Posledních dvacet let si každý znás zkusil, naco má. Někdo podnikal, někdo šel dostátní správy. Ale underground zůstává aprožívá, myslím, renesanci. Staří sevracejí amladí pochopili, žepořád je proti čemu protestovat," míní Čuňas. Jesus se právě přistihl, že už nějak dlouho mlčí. "Jo. Padesát procent starých mániček jede vestejném stylu, ať jsou, co jsou. Dost jich je ivenku, ale pořád máme kontakt. Aněkterý jsou holt vpr…," uzavírá téma filozofickým povzdechem.

Formování undergroundu: Zač. 70 let - dlouhé vlasy patří mezi nepřijatelná odlišení od davu, režimem nepodporovaná kultura se likviduje.
Zklamání z nesvobody se formuje v hnutí lidí, kteří se vědomě kriticky vymezují vůči systému.
1976 - vlna protestů proti soudnímu procesu s hudební skupinou Plastic People vyústí v Chartu 77.

Jana Soukupová